je jedním ze sborů této církve, která se hlásí k dědictví českých bratří a evropské reformace 16. století. V České republice má tato církev 261 sborů, z toho dvacet na území hlavního města Prahy. Vnitřní život farního sboru i jeho jednání navenek jsou zakotveny ve zvěstování Božího slova a ve vysluhování svaté večeře Páně.

Od počátku 90. let 20. století se farní sbor stal podpůrným centrem sociálních aktivit vlastních členů i jiných organizací. Především práce farářů a členů sboru v Psychiatrické léčebně v Bohnicích objevuje možnosti, které dnes má církev ve svobodné společnosti. Účast farářů v týmech lékařů a ošetřovatelů a jejich práce v rámci tzv. pastorační terapie se ukazuje jako vítaná a přínosná všem. Věnujeme se také pastorační práci v hospici a domově důchodců v Praze 8. Ve sborovém domě se pravidelně od roku 1990 schází občanské sdružení Logos Praha, ekumenické společenství křesťanů s homosexuální orientací. Spolupracujeme s Diakonií ČCE, především s jejím pracovištěm v Ďáblicích, které poskytuje terénní pečovatelskou službu. Důležitá je spolupráce i s dalšími nestátními neziskovými organizacemi (Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, Servitus, Fokus, Česká asociace pečovatelské služby a další).

Práce sboru je propojena s činností Komunitního centra U Jákobova žebříku, o.s., jehož projekty navazují na aktivity sboru, rozvíjejí je a doplňují v oblasti sociální, kulturní a vzdělávací.

Výsadou našeho farního sboru je soužití se skupinou korejských křesťanů, které do Prahy přivedlo jejich zaměstnání. V kobyliském sboru našli nejen prostory k vlastní nedělní bohoslužbě, ale stali se součástí jednoho společenství. Působí zde korejský farář, který vykonává biblické a modlitební hodiny pro děti i dospělé. Také nově vzniklé Středoevropské centrum misijních studií, v němž hrají významnou úlohu korejští křesťané, našlo své sídlo v budově sboru. Každou první neděli v měsíci se konají společné česko-korejské bohoslužby, díky doslovnému tlumočení všem přítomným dobře srozumitelné.

Společenství farního sboru pěstuje a rozvíjí přátelské kontakty s místní katolickou farností a náboženskou obcí Církve československé husitské, ale také s mnoha sbory v zahraničí.

Farní sbor poskytuje prostory a ubytování pro vzdělávání v sociální oblasti a pro pobyty skupin nebo individuální návštěvy hostů. Pro různé semináře a konference nabízíme variabilní prostory – malý a velký sál s možností propojení, s celkovou kapacitou 120 osob, se zařízením pro simultánní tlumočení. Třináct lůžek ve čtyřech pokojích s odděleným hygienickým vybavením a šest lůžek ve dvou pokojích s vlastním hygienickým vybavením. Hostům je k dispozici kuchyňka s jídelnou.

Sborový dům s kostelem nazvaným U Jákobova žebříku stojí v tichém sousedství několika domků na okraji nevelkého lesoparku asi 8 minut chůze od stanice metra C Kobylisy. Ve své době velmi moderní stavba od švýcarského architekta Ernsta Gisela z roku 1971 je spjata s politickým a společenským uvolněním „Pražského jara“ a je jedinou církevní stavbou ČCE postavenou v době komunistické normalizace po roce 1968. V roce 1995 byla zahájena rekonstrukce a dostavba podle projektu pražského ateliéru Schaufler-Roskovec. Probíhá v jednotlivých etapách dosud s ohledem na možnosti financování, jehož hlavním zdrojem jsou dary. Cílem projektu je kapacitní rozšíření sborových prostor a změna původního uzavřeného výrazu budovy. Hotova je střešní nástavba s dřevěným obložením. Všechna čtyři podlaží spojuje výtah. Koncepce i provedení stavby umožňuje bezbariérový pohyb prakticky ve všech čtyřech podlažích budovy, jejíž součástí jsou i byty pro pracovníky sboru a faráře.

Parkování je možné na šesti parkovacích místech před objektem. Na Jákobův žebřík upomíná jednoduchá ocelová zvonice, která je díky své výšce dobrým orientačním bodem i jakýmsi zvukovým majákem vysílajícím pozvání do okolí. Poslední etapa dostavby rozšíří ubytovací část, zázemí kostela bude doplněno o víceúčelový sál. Stavebními úpravami vznikne bezbariérově přístupná zahrada.