0
Farní sbor ČCE v Praze 8 - Kobylisích
Kostel U Jákobova žebříku
U Školské zahrady 1, 182 00 Praha 8 - Kobylisy
telefon: 737 272 252
e-mail: kosteljakob@volny.cz
 
11. prosince (úterý)
19:00 schůze staršovstva v kostele U Jákobova žebříku
12. prosince (středa)
9:30 bohoslužba v domově seniorů Slunečnice na pomezí Bohnic a Čimic

15:30 bohoslužba v kostele svatého Václava v Psychiatrické nemocnici Bohnice

17:00 setkání mateřského centra Benjamin v kostele U Jákobova žebříku

19:30 setkání mládeže v kostele U Jákobova žebříku
13. prosince (čtvrtek)
17:00 zkouška pěveckého sboru Conciola Jacobi v kostele U Jákobova žebříku

18:30 biblická hodina v kostele U Jákobova žebříku
14. prosince (pátek)
14:30 dětská biblická hodina v kostele U Jákobova žebříku
16. prosince (neděle)
9:30 bohoslužba (v češtině) v kostele U Jákobova žebříku (káže bratr farář Ondřej Kolář)

11:30 bohoslužba (v korejštině) v kostele U Jákobova žebříku

14:00 bohoslužba (v japonštině) v kostele U Jákobova žebříku
zpět ...
Co dělají děti v neděli v kostele?
V tomto článku bych rád zrekapituloval možnosti a nároky dětí při nedělních boho­službách v našem kostele. Většina z vás základní situaci zná, ale věřím, že si každý najde v textu i něco nového – přinejmenším se dozvíte osobní dojmy učitelů nedělní školy. Děti na nedělní bohoslužby patří a to už od útlého věku. Jednak to potřebuji jejich rodiče (rodičovská „dovolená“ přináší dostatek omezení, tak proč k nim přidávat absence v kostele?). A jednak je dobré děti zvykat na život v církvi od malička. Pomůže jim to překonat nejistoty ve vztahu ke sboru, církvi a víře v období dospívání či později. Nejmenší děti zůstávají při bohoslužbě s rodiči v zadní části modlitebny či v přísálí. Počínaje „školkovým“ věkem mohou děti většinu boho­služby trávit na svém shromáždění v suterénu kostela. Jsou zde se svými vrstevníky a mají větší volnost – nemusí zde jen bezhlesně čekat, až skončí kázání, kterému ve svém věku mnoho nerozumí.

V ideálním případě jsou tato shromáždění dvě, podle věku dětí. Těm mladším je k dispozici herna (tzv. Benjamínek) a tomu odpovídá i program. Jde o to, aby děti v pohodě přečkaly čas a navzájem se blíže poznaly. Pokud je atmosféra příhodná, může tento čas být zpestřen písničkou, kratičkým povídáním či výtvarným motivem na biblické téma. Tedy žádné náročné či odborné přípravy není třeba. Jde jen o to vytvořit takové prostředí, kam se děti nebudou ostýchat chodit, zatímco jejich rodiče zůstanou na bohoslužbě. Tato nedělka zatím není pravidelná. Občas do Benjamínka sejde jedna rodina, někdy vezmou i další malé děti, jindy tam nejde nikdo. Předem plánované služby na každou neděli jsou asi vzdálený cíl. Ale pokud nějakou neděli přijdou do kostela rodiče, kteří jsou ochotni do Benjamínka zajít, mohli by (třeba prostřednictvím faráře) děti v úvodu bohoslužby pozvat. A všechny děti by měly o této možnosti vědět, aby se v okamžiku pozvání neostýchaly. Častější nedělka pro předškoláky by pomohla i učitelům v nedělce pro starší děti. Tam se totiž občas sejde velké věkové rozpětí dětí (třeba od 3 do 13 let) a připravit pro ně kvalitní program je téměř nemožné. Nedělka starších (ideálně už školních) dětí má pevnější řád. Na každou neděli ve školním roce je připraven program, jehož jádrem je výklad nějakého biblického oddílu. Doprovázen je většinou modlitbou, písničkami, někdy i krátkou hrou či výtvarnou aktivitou. Menší děti si během programu také něco namalují.

Při mezinárodních bohoslužbách se v přípravě programu střídají Korejci a Češi a program je vždy překládán (přes angličtinu) i do češtiny resp. korejštiny. Při přípravě českých nedělek využíváme příruček vydávaných Ústřední církevní kanceláří. K danému tématu nabízí převyprávěný biblický oddíl pro různé věkové skupiny dětí, spoustu poznámek k pozadí a zarámování oddílu, odkazy na písničky či návrhy her a jiných doprovodných aktivit. Příručky jsou rok od roku lepší a je za nimi vidět spousta práce. Příprava na nedělku tedy nevyžaduje žádné hluboké biblické znalosti, stačí si přečíst kapitolu v příručce a vybrat případné písničky či hry. I když by se dal náš program ještě v mnohém vypilovat (spoustu podnětů z příruček úplně vynecháváme), dětem se nedělky líbí. Jakmile se podaří zkrotit rozjívenost, se kterou někteří do kuchyňky přicházejí, jsou děti většinou ukázněné a hlavně je biblický program zajímá. Menší děti diskusi občas odvedou od tématu zcela jinam (třeba ke své oblíbené hračce, filmovému hrdinovi či k příhodám ze školky), ale tím se zase přiblížíme jejich myšlenkám a můžeme na ně navázat. A skoro pokaždé je na dětech vidět, jak rozkvétá jejich společenství. Jsou rády, že jsou spolu a zbývá jim jen slovem či vhodnou atmosférou sdělit, že je k sobě svolává Bůh.

Počet dětí v nedělní škole rok od roku roste. Průměrně se jich schází mezi 4 a 8, ale celkem máme ve sboru přes 20 dětí v nedělkovém věku (a to nepočítám Korejce při mezinárodních bohoslužbách). Horší je to s učiteli. Už několik let učí nedělní školu hlavně Janové Šotola a Bouček, občas Aleš Beran či Milena a Roman Lebedovi a výjimečně vypomůže i někdo další. Mezinárodní nedělku téměř pravidelně připravuje Yeon Sil Cheong a Anička Boučková. Zdá se to hodně, ale lidé v mladší či střední generaci obvykle nechodí do kostela každou neděli. Pak se stává, že učitel stráví většinu svých bohoslužeb s dětmi v nedělní škole a o kázání třeba měsíc nezavadí. Velmi by pomohlo, kdyby českou nedělku zajišťoval tým pravidelně se střídající čtveřice učitelů. Nebo může být učitelů více a střídat se méně pravidelně. Alternativou je i vést nedělku třeba ve dvou, ale po roce ji zcela předat jiné dvojici. A nemusí se zdaleka jednat jen o rodiče dětí ve sboru – například na Žižkově vedli nedělní školu studenti, kteří chodili do sboru na mládež, či jedna sestra, jejíž děti byly už dávno dospělé. Náš sbor měl dlouho mezeru v mladé a střední generaci. Tato mezera se postupně vyrovnává a bylo by škoda zadělávat si na novou tím, že se sbor nebude dostatečně věnovat svým nejmlad­ším členům.

Jan Šotola


zpět ...
© 2005 archa.cz