0
Farní sbor ČCE v Praze 8 - Kobylisích
Kostel U Jákobova žebříku
U Školské zahrady 1, 182 00 Praha 8 - Kobylisy
telefon: 737 272 252
e-mail: kosteljakob@volny.cz
 
Aktuálně od Jákobova žebříku
Informace o aktuálním sborovém životě.
12. srpna (středa)
15:30 bohoslužba v kostele svatého Václava v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice
16. srpna (neděle)
9:30 bohoslužba v češtině v kostele U Jákobova žebříku a na internetu (káže bratr farář Ondřej Kolář)

11:30 bohoslužba v korejštině v kostele U Jákobova žebříku

14:00 bohoslužba v japonštině v kostele U Jákobova žebříku
QR kód
Pro snazší zadání sbírky je možné využít tento QR kód:
zpět ...
Výroční sborové shromáždění - 29. března 2009
Zprávy o životě sboru v roce 2008 pro Výroční sborové shromáždění.

Několik poznámek k životu sboru
Co vnímám v pátém roce práce faráře kobyliského sboru?
Společenství sboru se prohlubuje, vytváří se nové vztahy, lidé chtějí být stále více spolu, rozhovory, návštěvy. Prohlubuje se zájem jeden o druhého. Po bohoslužbách, kavárničkách, biblických hodinách se přítomným nechce domů. Je zde příjemné, sdílné a radostné prostředí.

Společenství se otevírá. Přichází noví lidé se zájmem ani ne tak o formální život církve a sboru jako spíše o ten niterný. Zajímá je obsah, méně nebo vůbec je nezajímá forma. I v tomto směru jsou obohacení sboru ti bratři a sestry, kteří sem přišli např. ze salvátorského sboru a našli zde své místo. Tento sborový dům žije. Žije po celý týden, žije nahlas a radostně.

Sbor a staršovstvo nese své faráře, přijímá je, hovoří s nimi. Cítím zájem o práci farářů v PLB, v Domově důchodců, v hospici i na dalších místech, kam chodíme. Sbor respektuje i mimosborovou práci farářů. Farář Rejchrt, který jako náměstek synodního seniora působí pro celou církev, já v Diakonii nebo jinde v sociálních službách.

Za důležité považuji, že na žádost staršovstva a po předložení náplně práce jmenovala synodní rada pastorační pracovnici sboru
(E. Erdingerová). Je tak vytvořena možnost ještě dalších aktivit sboru ve směru nejen k členům sboru, ale i k mnoha zájemcům o to, co se zde děje. Je tím také prohloubena pastorační práce sboru, které se ovšem věnují i všichni faráři.

V kostele bývá živo. Rodiče přichází s dětmi, které jsou samozřejmě slyšet. Je to zde vlastně po dlouhé době nový fenomén. Děti mají ve sboru a v kostele své místo a jsou důvodem k radosti i vděčnosti. Apeluji na soudnost i toleranci rodičů i těch, kteří jsou dětskými projevy rušeni. Hledejme společně řešení, aniž bychom ztratily děti v kostele.

Také společná setkávání s Korejci, Japonci i jinými národnostmi jsou důvodem k vděčnosti. Tato spolupráce se prohlubuje. Rozhovory, setkávání, příchod dalšího korejského faráře a japonského faráře umožňuje naplňovat široké spektrum potřeb víry a lásky našich korejských a japonských bratří a sester. Život s Korejci a Japonci a také jinými národnostmi, bohoslužebný i v denním kontaktu přátelský dává kobyliskému sboru skutečně univerzální charakter.

A poslední důležitá poznámka. Dlouho jsme si nevěděli rady, co dál s pokračováním dostavby sborového domu. Jak víte, čtyři roky stojí na zahradě jakýsi betonový skelet. To, co zde začal farář Štorek, skončilo několik milionů před koncem. Bylo potřeba celý projekt zrevidovat, přehodnotit a dostat ho do možností současné doby, kterém jsou nesrovnatelně jiné. Po zásadním rozhovoru členů sboru byla vytvořena skupina, která nový projekt připravuje. Tvoří ji manželé Csemiovi, sestra Lydie Veselá, bratr farář Jongsil Lee, bratr Jeřábek, moje žena a já. V brzké době bude na stole první návrh.

Milé sestry, milí bratři, mám radost, že mohu být vašim farářem. Mám radost z báječné spolupráce s bratrem farářem Rejchrtem, také s bratry faráři Korejci Jongsilem Lee a Kang Youngem Lee, mám radost a jsem velmi vděčný za spolupráci s bratrem kurátorem Pavlem Veselým. Je nejen mě ale také celému sboru skutečnou pomocí, oporou, jistotou lidské blízkosti a pomoci. Mám radost z porozumivé práce staršovstva a mám také radost z práce, kterou zde dělá moje žena Eliška. Všem jmenovaným, ale také vám, dalším členům sboru děkuji. Těším se na další společné chvíle.

Miroslav Erdinger, statutární farář sboru


Zkrácená zpráva kurátora
Milé sestry, milí bratři. Předkládám vám zprávu o životě farního sboru Českobratrské církve evangelické U Jákobova žebříku v Praze 8-Kobylisích v roce 2008.

Služby Boží a další dění v našem kostele
Služby Boží se konaly v kostele U Jákobova žebříku celkem osmapadesátkrát. Sedmadvacetkrát při nich byla vysluhována svatá večeře Páně, což je o čtyři vysluhování méně než předloni.
Na Zelený čtvrtek večer jsme měli pašijové čtení, na Velký pátek večerní bohoslužbu.

30. března jsme vykonali Výroční sborové shromáždění, 27. dubna nás navštívili členové farního sboru z Horních Počernic. V neděli 4. května byl korejsko-český den se společným obědem a sportovními hrami, týden na to jsme v rámci bohoslužeb přivítali nové členy sboru. V neděli 22. června jsme uspořádali sborový výlet do Veselí, Jimramova a Rovečného, prvního působiště bratra faráře Erdingera. V neděli 24. srpna se uskutečnil z našeho kostela rozhlasový přenos bohoslužeb. Víkend od 19. do 21. září strávilo čtyřiadvacet členů našeho sboru spolu s faráři při biblickém i nebiblickém programu v Chotěboři. V sobotu 22. listopadu byl tradiční Bazar korejských a českých jídel a v neděli 30. listopadu jsme přivítali druhou skupinu nových členů farního sboru. V neděli 21. prosince jsme připravili rodinnou slavnost s velkým podílem dětí a hudebních vystoupení. Zároveň jsme uskutečnili mimořádné sborové shromáždění, na němž jsme zvolili Miloše Rejchrta naším druhým farářem na další rok. Ke společné bohoslužbě s farností Církve československé husitské jsme se sešli na Štědrý den ve 22.00 hodin, čtením biblických textů a zpěvem jsme se v šest hodin večer na Silvestra rozloučili se starým rokem.

V minulém roce v Kobylisích sedmadvacetkrát kázal Miroslav Erdinger, devatenáctkrát Miloš Rejchrt, třikrát Jiří Hoblík a dvakrát vikářka Lenka Ridzoňová. Jednou kázali společně faráři Erdinger a Rejchrt, jednou kázali spolu s farářem Církve československé husitské Janem Mašátem. Dále jednou kázali farář Jong Sil Lee, jednou Ivo Mareš, Pavel Kočnar, Martin Soběslavský a Jan Hon.

Od září pracuje v našem sboru sestra Lenka Ridzoňová, která je u nás na ročním vikariátě. K naší lítosti sbor před prázdninami opět opustí a půjde svou vlastní cestou.

Během uplynulého roku pokřtili faráři našeho sboru patnáct dětí a tři dospělé Čechy a Korejce. Přibyli čtyři noví členové sboru prostřednictvím křtu, devět členů přistoupilo. Za překvapivé považuji, že podle sborových záznamů nebyla vloni vykonána žádná svatba ani pohřební shromáždění.

Průměrná návštěvnost bohoslužeb v minulém roce činila 74 příchozích.
Těší nás, že do sborového společenství přicházely mladé rodiny se svými dětmi, které mívají během kázání vlastní bohoslužbu. Vloni se dětská bohoslužba konala čtyřicetkrát. Vedli je při ní Hana Ratiborská, Jan Bouček, Jan Šotola a Eliška Erdingerová

Společenství s Korejci
S výjimkou letních prázdnin jsme se každou první neděli v měsíci scházeli nad Božím slovem a při svátosti sv. večeře Páně ke společné ekumenické bohoslužbě s korejskými křesťankami a křesťany. Bohoslužby vykonávali společně faráři české části sboru a korejští faráři Jong Sil Lee a Kang Young Lee. Přistoupili jsme k novému způsobu konání společných bohoslužeb, kdy biblická čtení a kázání nejsou simultánně překládána do korejštiny, ale jsou řečena po sobě v obou jazycích, biblická čtení navíc ještě v japonštině. Po ekumenických bohoslužbách následovalo pohoštění se šálkem kávy a čaje. Tradiční korejsko-český den konaný 4. května jsem zmiňoval. V sobotu 22.listopadu se konal Bazar jídel, která uvařili a upekli členové korejské a české části sboru. Jídla si návštěvníci kupovali a buď je snědli na místě, nebo odnesli domů. Podzimní bazar vynesl 34 490 korun a přišlo na něj přibližně 180 lidí, mnozí mimo sbor a mimo církev, takže měl i misijní vyznění. Za větší část výtěžku nakoupili Josef Jeřábek, Eliška Erdingerová a Ondřej Plecháček vánoční dárky pro pacienty chronických a gerontopsychiatrických oddělení Psychiatrické léčebny Bohnicích. Dárky zabalili účastníci jedné čtvrteční večerní biblické hodiny a pacientům je před vánoci předali zástupci sboru.

Hudba a zpěv u Jákobova žebříku
V našem kostele v Kobylisích se při bohoslužbách hodně zpívá. Podle mého názoru je to dobře, protože zpěv je významným bohoslužebným i kulturním projevem. Při zpěvu jsme se opírali o kvalitní zvuk píšťalových varhan a o tvořivou hru varhaníka Jiřího Poláka. Bratři faráři hudební složku evangelické bohoslužby podporují. V úvodu bohoslužeb až na výjimky zaznělo zpívané Kyrie a Gloria, během přípravy ke sv. večeři Páně jsme zpívali Sanctus a Agnus Dei. V loňském roce také pětkrát zaznělo zpívané Nicejsko-cařihradské
vyznání víry.

Pokud zcela výjimečně nemohl hrát varhaník Jiří Polák, zastupovali ho Eliška Erdingerová, Josef Marek nebo Pavel Veselý.

Biblické hodiny
Důležitou součástí sborového života v Kobylisích jsou biblické hodiny. V jejich uspořádání došlo v loňském roce ke změnám. Ve středu ve dvě hodiny odpoledne se konaly tradiční biblické hodiny pro dospělé, které se každou druhou středu v měsíci proměnily v Kavárničku /nejen pro seniory/. Vždy první středu v měsíci v deset hodin dopoledne, během roku celkem osmkrát, se konal klub Benjamin pro maminky s malými dětmi, pořádaný spolu s Komunitním centrem U Jákobova žebříku. Při všech těchto setkáních na půdě sboru bylo důležitým prvkem nejen vzájemné společenství, ale také čtené a vykládané slovo Boží, kterým posloužil farář Miroslav Erdinger. Pevné místo v životě Farního sboru si získaly také biblické hodiny dospělých konané ve čtvrtek v půl sedmé večer. Přicházelo na ně v průměru dvacet účastníků, které v rozhovorech nad slovem Božím vedl farář Miloš Rejchrt. S výjimkou svátků a školních prázdnin se v pátek ve čtyři hodiny odpoledne konaly biblické hodiny pro děti vedené Eliškou Erdingerovou, ke kterým se od podzimu ve stejnou hodinu přidalo konfirmační cvičení s Miroslavem Erdingerem.

Staršovstvo
Staršovstvo se v roce 2008 scházelo ke svých řádným schůzím každé první pondělí v měsíci. Rád bych připomenul, že náš sborový areál představuje kostel, přísálí, věž, zázemí pro Korejce a misiologické centrum, pokoje pro ubytování, kuchyňku, kanceláře, dva byty, kotelnu a další provozní místnosti. Je toho dost, aby na každé schůzi bylo o čem rozhodovat už jen z ohledu na technické fungování areálu, přestože hlavní starost za chod tohoto organizmu měli zaměstnanci sboru Josef Jeřábek, Olga Poláková, Eliška Erdingerová a Vlaďka Štorková Stejně odpovědně se staršovstvo staví k otázkám duchovního života sboru, k čemuž bylo zvoleno především.

Diakonie
V nedalekých Ďáblicích existuje pracoviště Střediska křesťanské pomoci Diakonie, jehož náplní je terénní pečovatelská služba mezi seniory a v rodinách s dětmi s postižením. Významné jsou dovozy autem a doprovody seniorů k lékaři a dětí do stacionářů. Kobyliský sbor po léta projevuje morální i faktickou odpovědnost za toto pracoviště, a starost o jeho osud projevoval i v minulém roce, kdy po odchodu Hany Lipavské a Lydie Veselé nastoupila nová vedoucí. Sbor se snaží udržovat kontakt s ďáblickým pracovištěm Diakonie také prostřednictvím adventní promluvy bratra faráře Erdingera na každoročním hudebním večeru. Vloni se konal 11. listopadu v pět hodin odpoledne.

Občanské sdružení Logos
Každou první neděli v měsíci odpoledne, tedy v den konání česko-korejské ekumenické bohoslužby, se v kostele U Jákobova žebříku scházelo Občanské sdružení Logos, společenství křesťanů s homosexuální orientací. Po řadu let vytvářel náš farní sbor členům tohoto sdružení prostor k jeho duchovní a společenské činnosti. Na počátku jejich setkání bývá bohoslužba Slova, následují rozhovory na témata víry a křesťanského života, závěr je věnován přímluvné modlitbě a požehnání. Duchovní část setkání připravoval Miloš Rejchrt, případně také Miroslav Erdinger. Ve druhé části nedělního odpoledne hovořili pozvaní hosté rozličných zájmů a povolání.

Bohoslužby a pastorace mimo kostel U Jákobova žebříku
Farní sbor U Jákobova žebříku a jeho faráři působí nejen v prostředí kobyliského kostela, ale také na území Psychiatrické léčebny
v Bohnicích a v bohnickém Domově důchodců. V kostele sv. Václava, který stojí v areálu léčebny, se konaly každou středu v půl čtvrté odpoledne evangelické bohoslužby s vysluhováním sv. večeře Páně. Pro pacienty léčebny a pro příchozí je vykonával nejčastěji Miloš Rejchrt, v případě nutnosti ho zastoupil Miroslav Erdinger nebo vikářka Lenka Ridzoňová.

Kromě služby Slova se oba faráři podíleli na skupinovém pastoračním sezení a na přání pacientů vykonávali individuální návštěvy, kterých při skupinové nebo individuální pastorační terapii vykonali na každém oddělení 43 až 45 za uplynulý rok. Miroslav Erdinger a Miloš Rejchrt o své práci pravidelně informovali presbytery na schůzích staršovstva a posilovali v nás předsvědčení, jak je tato složka činnosti farářů kobyliského sboru potřebná. Této náročné práce se v určité míře zúčastnila také sestra vikářka Ridzoňová.

Dalším působištěm Farního sboru je Domov důchodců v Bohnicích, kde se v loňském roce bratr farář Erdinger sešel s jeho obyvateli při 10 biblických hodinách.

Co se ještě děje v našem kostele
Jistě všichni víte, že ve farním areálu jsou vybudovány pokoje s 19 lůžky, sloužícími k ubytování hostů. Pečovali o ně sboroví zaměstnanci, zmiňovaní na jiném místě.

Ve všedních dnech se konaly v prostorách kostela kursy, přednášky a semináře, nejčastěji na základě smluv uzavřených s ředitelstvím Diakonie. Blízká Základní škola U školské zahrady 4 zde vloni uspořádala divadelní představení a výchovné koncerty. Také vloni trvala sborová přítomnost v projektu Adopce na dálku. Nadále jsme podporovali Amose z Ugandy v Africe a dívku Nishithu z Indie.

Závěrem poděkování...
Někteří členové našeho sboru vykonávají významnou práci nejen v rámci sboru, ale také v pražském seniorátu. Na konventu nás zastupovali Jan Bouček a Josef Jeřábek, náhradníky byli Vlasta Rejentová a Pavel Veselý. Olga Poláková je seniorátní účetní a členkou ekonomického odboru Synodní rady. Marie Danielová a Lydie Veselá jsou členkami dozorčí rady Diakonie Českobratrské církve evangelické, Střediska křesťanské pomoci v Praze. Jana Plevová vedla sborovou kartotéku a pomáhala ve sborové kanceláři, manželé Kefurtovi přinášeli květiny na stůl Páně, několik členek a členů sboru přiváželo každou neděli vlastními automobily do shromáždění ty sestry a bratry, pro které je chůze neúnosnou zátěží. Tutéž službu poskytovali také před středeční Kavárničkou. Především díky obětavosti Jana Boučka jsme si několikrát do roka přečetli časopis Terasa, a péčí Jana Boučka, Jana Poláka a Elišky Erdingerové byly obnovovány sborové webové stránky, které prostřednictvím internetu informují veřejnost o životě Farního sboru v Kobylisích.

Pavel Veselý, kurátor


Slovo faráře Miloše Rejchrta
„ Jsem v tomto sboru farářem rok a půl, což je dost dlouhá doba na to, abych třeba již vystřízlivěl z prvotního nadšení a upravil své hodnocení, jak jsme ho podal na loňském výročním shromáždění.“

To jsem teď citoval sám sebe, těmito slovy jsem začínal svou zprávu před rokem. Letos musím tento začátek podstatně opravit: už to není rok a půl, ale dva a půl roku, co působím jako farář v kobyliském sboru. To další, co jsme řekl loni, však mohu jen zopakovat: jsem v kobyliském sboru šťasten. I na naši církev dopadá ze světa zlý duch destabilizace všeho, proto rád vyznávám, že se tady pod Jákobovým žebříkem setkávám s jakousi základní solidností, kterou si mnozí kazatelé v naší církvi mohou jenom přát. Vše, co se ve sboru děje, je průhledné a přehledné, nevyskytují se tu žádné soupeřivé skupinkaření, rozhodnutí o záležitostech sboru se připravují a přijímají na řádných schůzích staršovstva, a ne někde v kuloárech či uzavřených kabinetech. Necítím tu žádnou přetvářku a faleš, a nejen já, ale celá moje rodina jsme v kobyliském sboru zahrnuti vstřícností a přátelstvím.

Cítím povinnost poděkovat celému sborovému společenství – jednotlivá jména vynechávám, bylo by jich hodně, a to bych některá nezaslouženě opominul - za to, že maminka mé ženy, setra farářová Jitka Slabá, nalezla v Kobylisích vřelé přijetí, i na sklonku svého života tu mohla uplatňovat své vlohy a skoro to ani všechno nestíhala. V době své hospitalizace pociťovala velmi silně, že sbor se jí stal přívětivou širší rodinou. Za to, že jsme jako rodina pokrevní směli přijmout její odchod z časnosti v lednu tohoto roku jako událost netragickou, prostě jako návrat domů, za to jsme vděčni i tomuto sboru.

K tomu, co přednesl br. faráře Erdinger, se připojuji a jenom dodávám, v souvislosti s pastorační prací v bohnické léčebně, že kobyliský model je velmi inspirativní při hledání optimální podoby kaplanství ve zdravotních zařízeních. Kaplan, který by byl k práci v psychiatrické léčebně vydělen a neměl by pravidelnou a silnou vazbu na živý sbor mimo léčebnu, by podle mne nejspíš vyhořel velmi brzy. Pastorační pracovník v takovémto prostředí nezbytně potřebuje zázemí sboru, který ho na modlitbách podpírá a k této práci vždy nově vysílá.

Pastorační aktivity farářů sboru jsou náročné, naštěstí k charismatům statutárního faráře patří, že umí práci dobře rozdělit. Naše vzájemná komunikace je doprovázena obapolnou úctou a snahou jeden druhému vyhovět a vyjít vstříc.

Vážím si toho, že jak br. farář Erdinger , tak staršovstvo sboru chápe, že můj úvazek ve funkci náměstka synodního seniora mi také zabere hodně času i energie a že je vlastně také součástí služby kobyliského sboru celé církvi.

Shrnuto: má duše dobrořečí Hospodinu za všechna jeho dobrodiní, a jako veliké dobrodiní rozeznává, že smím být farářem právě zde, ve sboru ČCE v Praze-Kobylisích.


Komunitní centrum U Jákobova žebříku, o.s.
Komunitní centrum provozuje svoji činnost již tři roky. Vzniklo účelově z potřeby farního sboru získat mimořádnéfinanční zdroje na plánovanou přístavbu. To sice v současné době možné není, avšak komunitní centrum se může jako nestátní nezisková organizace ucházet formou projektů o grantové peníze. Nadace farním sborům finance prakticky neposkytují.

Členskou základnu komunitního centra tvoří někteří účastníci Kavárničky a Benjamina a farní sbor jako právnická osoba. Za členy výkonného výboru byli valnou hromadou již v roce 2007 zvoleni na období 4 let Eliška Erdingerová, Lydie Veselá a PhDr. L. Csémy. Ti se, podobně jako staršovstvo farního sboru, scházejí a promýšlejí koncepční otázky činnosti komunitního centra a plánují projekty a jejich programy.

Jedním z hlavích cílů sdružení je poskytovat otevřené místo pro setkávání a dialog dětí, mládeže, dospělých i seniorů. Účast členů farního sboru na bohoslužebných shromážděních má samozřejmě jiný podnět a přináší jiná obohacení, než účast sester a bratří na hudebních večerech, kavárničce, besedách, výletech a dalších akcích. Farní sbor se připravovanými nebohoslužebnými setkáními otevírá širší veřejnosti a může být příležitostí k projevům hlubšího zájmu o společenství sboru. Pokud jde o členy našeho sboru, jsou programy připravované komunitním centrem prostorem pro "nenedělní" setkání umožňující bližší vzájemné poznávání a rozvíjení toho, co jsme společně v neděli přijali. Programy komunitního centra mohou být příležitostí pro členy sboru, aby se více podíleli na vytváření širšího společenství.

Činnost komunitního centra úzce souvisí i s misijnim posláním sboru. Máme vytvořenou e-mailovou databázi lidí, našich známých a přátel, kteří nejsou členy komunitního centra ani farního sboru, ale mají zájem o programy, které organizujeme. Jedná se především o kulturní a vzdělávací akce. Máme velkou radost z toho, že lidé, kteří v církevním prostředí nežijí, na tyto akce do sborového domu přicházejí. Často se také podaří inzerovat koncerty v měsíčníku Osmička. To pak přichází do kostela U Jákobova žebříku i širší veřejnost z Prahy 8 a okolí.

Členové výkonného výboru komunitního centra a členové staršovstva farního sboru se dohodli, že komunitní centrum může stát a stojí za těmi aktivitami, které se na půdě našeho farního sboru připravují a jejichž charakter není bohoslužebný nebo nemá jasně duchovní rámec a jeho příprava může být iniciována kýmkoliv. Projekty komunitního centra navazují na aktivity sboru, rozvíjejí je a doplňují. V oblasti sociální to jsou projekty mateřský klub Benjamin a Kavárnička nejen pro seniory, v oblasti kulturní to je především pořádání koncertů a do oblasti vzdělávací můžeme zařadit např. mezigenerační setkávání – večerní besedy nad zajímavými tématy s pozvanými hosty. Komunitní centrum se organizačně spolupodílí i na dalších akcích, které pořádá farní sbor – je to např. bazar korejsko-českých jídel, korejsko-český (sportovní) den a další.
V roce 2008 byla mezi farním sborem a komunitním centrem sepsána dohoda o spolupráci, ve které jsou vyjasněny právní a organizační záležitosti.

Sručný přehled projektů. (Podrobněji bude uveden ve výroční zprávě komunitního centra.) Mateřský klub Benjamin, Kavárnička nejen pro seniory, kulturní akce - v r. 2008 se konaly tři koncerty. Proběhlo 7 vzdělávacích večerů. Červnový výlet na Vysočinu a víkendový pobyt v Chotěboři.

Komunitní centrum připravuje výroční zprávu o své činnosti za uplynulý rok, kde budou podrobně vypsány všechny projekty a akce a také zpráva o hospodaření. Pro výroční sborové shromáždění bude jistě podstatná tato zpráva. V minulém roce se podařilo komunitnímu centru od Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové získat 20 000 Kč z programu Senior na dovoz seniorů a lidí s omezenou pohyblivostí na akce, které sdružení konalo. Díky tomuto příspěvku jsme mohli dovážet členy komunitního centra i farního sboru nejen na Kavárničku, koncerty a na večery s hostem, ale také na odpolední středeční biblické hodiny.

Komunitní centrum farnímu sboru děkuje za podporu, spolupráci a za to, že může v prostorách sborového domu působit.

Eliška Erdingerová, předsedkyně


Korejské a japonské zprávy
Loni se každý týden účastnilo bohoslužeb v průměru 80-100 členů. 13 rodin těchto členů v minulém roce do sboru přišlo a 15 rodin odjelo zpět do Koreje nebo do Japonska.

Celkem nás navštívilo 5 kazatelů, kteří k nám přijeli buď z Koreje nebo z jiné zahraniční země.

Kromě nedělní bohoslužby se konají biblické hodiny; v pondělí ve dvě hodiny setkání spolupracovníků za korejské i japonské členy kobyliského sboru, v úterý v osm hodin večer biblická hodina pro dospělé muže, ve středu v sedm hodin večer biblická hodina pro mládež a v pátek v poledne pro dospělé ženy. Po ekumenických bohoslužbách mají diakoni z korejského sboru setkání, aby jednali o sborových záležitostech, a modlili se za ně. Třetí sobotu v měsíci ve tři hodiny odpoledne mají zasedání učitelé nedělní školy.

Poslední pátek v měsíci v osm hodin večer se koná modlitební setkání.
Nedělní škola funguje dobře a třídy jsou rozděleny podle věku, a to do základní 1, základní 2, základní 3 a středoškolské. O každou třídu se stará jeden učitel nebo učitelka.

V minulém sborovém období jsme získali nové spolupracovníky. Od července je to korejský farář (Kangyoung Lee) a od prosince japonský farář (Shinil Shon), kteří začali spolupracovat s farářem Jongsilem Leem. Student Haslgi Bek, který vystudoval církevní hudbu na univerzitě Presbyterní církve Koreje, vede jako vikář nedělní školu. Je v očekávání svého magisterského studia na HAMU v Praze.

Díky japonskému faráři se mohla od měsíce prosince konat japonská bohoslužba. Japonští členové se s námi spojili pro konání Ekumenické bohoslužby, ostatní neděle mají svou bohoslužbu ve dvě hodiny odpoledne, a ve středu v sedm hodin večer pak mají biblickou hodinu.

Jongsil Lee, farář korejské části sboru


Zprávy ze SCMS (Středoevropského centrum misijních studií)
V Lednu roku 2008 nastaly v SCMS některé důležité změny. Na místo tajemníka centra byl přijat brat Martin Sabo, student Evangelické teologické fakulty a na místo badatele doktorant Pavel Bargar. Také jsme zaregistrovali náš zpravodaj a změnili jeho název na
„Misiologické Info“.

Začátkem roku 2008 jsme vydali anglickou verzi sborníku z konference, kterou jsme pořádali o rok dříve – „Proč potřebujeme misiologii?“ Také jsme v průběhu roku vydali 10 čísel informačního listu „Misiologické Info“ a dvě čísla půlročníku Mission Today, který vydáváme v anglickém jazyce. Výtisky sborníků v obou jazycích i všechny výtisky Misiologického infa jsme samozřejmně rozeslali do knihoven po celé České Republice.

Celý rok jsme pracovali usilovně na přípravě překladu prvního dílu knihy D. J. Boshe: Transforming Mission. Překlad Zuzany
Jurechové by měl být hotov již v dubnu 2009.

Pořádali jsme tradiční „Setkání spolupracovníků SCMS“, kde jsme diskutovali na aktuální téma se spolupracovníky SCMS z Česka, Slovenska, a ze zahraničí. Příspěvky hostů byly uveřejňováni v Misiologickém Infu.

V Létě jsme se zúčastnili také speciální akce na Slovensku, v Bratislavě, kde se konalo „Setkání křesťanů“ za účasti 5 národů – Česka, Slovenska, Německa, Maďarska a Polska, které se koná jednou za 4 roky. Téma bylo Jednota v Evropě.

A nejdůležitější událostí byl Workshop pro učitele misiologie s podtitulem: Kontextualizace biblického myšlení v české a slovenské misiologii, který jsme organizovali 24. 11. 2008 v sídle SCMS, za účasti misiologů z České Republiky a ze Slovenska. Diskutovali jsme o prvním díle knihy Davida J. Boshe: Transforming Mission. Z příspěvků účastníků zhotovíme také sborník.

Jongsil Lee


Zpráva sdružení Logos Praha o své činnosti v roce 2008 pro vvýroční borové shromáždění
Vážené sestry, vážení bratři,
činnost sdružení Logos Praha v minulém roce vycházela z tradičního programu setkání. Na faře jsme se scházeli každou první neděli v měsíci ve 14 hodin k bohoslužbě, po níž následovala beseda s hostem. Bohoslužbu vedl buď bratr farář Miloš Rejchrt nebo bratr farář Tomáš Adámek. Mezi nejzajímavější hosty besed v minulém roce patřili gay aktivista Jiří Hromada, Věra Sokolová z Centra genderových studií Univerzity Karlovy nebo ekonom Tomáš Sedláček, s nímž jsme ještě před vypuknutím ekonomické krize diskutovali o tom, jak lidé žijící v dostatku trpí nedostatkem nedostatku a jak je těžké duchovně nasytit člověka, který do sebe právě na pokraji naprostého vyčerpání z posledních sil nacpal druhý biftek.

Jako každý rok, i loni jsme pořádali poslední pátek před Vánocemi vánoční večírek, jen jsme se vzhledem k menšímu počtu nesešli přímo na faře, ale v salonku restaurace ve Zlatnické ulici.

Kromě činnosti na půdě fary jsme až do června pořádali každou středu rozpravu nad biblí, po níž následovala modlitba.

Před rokem jsem ve své zprávě konstatoval, že pastorace Logosu trpěla častým střídáním osob vedoucích bohoslužby. V tomto ohledu jsme dosáhli stavu, který je více než ideální a který je až luxusní – na bohoslužbě jsou často přítomni dva faráři, kteří se vzájemně doplňují a bohoslužba tak má často zajímavý dialogický charakter. Nyní již Logosu zbývá jediné – přitáhnout více zájemců, aby tento velkorysý potenciál mohl být smysluplně využit.

Děkuji vám za pozornost.
Stanislav Kostiha



zpět ...
© 2005 archa.cz