0
Farní sbor ČCE v Praze 8 - Kobylisích
Kostel U Jákobova žebříku
U Školské zahrady 1, 182 00 Praha 8 - Kobylisy
telefon: 737 272 252
e-mail: kosteljakob@volny.cz
 
Aktuálně od Jákobova žebříku
Informace o aktuálním sborovém životě.
29. října (čtvrtek)
18:30 biblická hodina přes Skype (skupina „Kobyliská biblická“)
30. října (pátek)
14:30 konfirmační cvičení přes Zoom
1. listopadu (neděle)
9:30 bohoslužba v češtině v kostele U Jákobova žebříku a na internetu (káže bratr farář Ondřej Kolář)
QR kód
Pro snazší zadání sbírky je možné využít tento QR kód:
zpět ...
Kdo slyší houby hrát? No přece Václav Hálek!
26. února 2014

Přesvědčili jsme se o tom 26. února v rámci večerů s hostem. Osobně přítomný skladatel to potvrdil odpověďmi na otázky, které mu kladli moderátoři večera Anička Boučková a Miloš Rejchrt. Hlavně ale asi sedmdesát posluchačů na vlastní uši uslyšelo devět asi minutových árií, jež při setkání s tou kterou houbou skladatel zaslechl a přepsal do not. Ke každá árii se také na plátno promítaly fotografie (autor J. Malý) houbových krasavců a krasotinek, jejichž zpěv nám představili Jan Kvapil (housle) a Sebastián Tóth (violoncello). Hřib kovář však se nespokojil s jedním nástrojem a posluchačům nabídl harmonicky bohatý duet (housle a violoncello), zatímco hřib satan si řekl o houslové sólo a kupodivu jeho hudba nebyla nikterak osudová, spíše rozverná.

Václav Hálek ovšem slyší hrát i apoštola Pavla, v úvodu večera zazněly tři úryvky z epištol v podání pěvkyně Pavly Kšicové a houslisty Jana Kvapila. Ve světové premíéře jsme vyslechli jemnou lyrickou skladbu „Dávná zahrada“ pro violoncello a piáno (Lucie Tóth) Tatáž pianistka doplnila krátkými autorskými předěly básně, které zazněly v autorském přednesu Markéty Hejné a jež se většinou vztahovaly k houbám či přímo k Václavu Hálkovi.

Osvěživými postřehy a houbařskými historkami přispěl k bohaté náplni večera renomovaný mykolog pan ing. Jiří Baier. Asi hodinu a čtvrt trvající část večera srdečně a zároveň přemýšlivě uvedl a. zakončil farář Miroslav Erdinger,jenž všem požehnal společně s katolickým kolegou Josefem Brtníkem.

Druhá část byla hodně volná a delší – rozešli jsme se až před půlnocí. S asi patnáctičlennou delegací z farnosti sv. Terezie jsme okoušeli i různé houby a houbičky, většinou zapečené, nescházel ale ani lahodný houbový kuba. Všechny pokrmy se zárukou byly bez satana a bez babky, alias hřibu žlutomasého, před nímž jsme byli přítomnými odborníky varování jako před velmi zdatným producentem nebezpečných mykotoxinů. Naopak jsme byli ubezpečení, že s naprostou většinou jedlých hub se dobře snáší víno, což jsme také na místě vyzkoušeli a potvrdili.

Nu a kde je milé společenství a ušlechtilý nápoj, tam nemůže scházet zpěv. Zpívalo se při piáně volně a dobře, přece jen křesťané ještě zpěvu neodvykli. Že život je jen náhoda, to znělo jako chorál! Ovšemže jsme si pod slovem „náhoda“ vybavovali jiná slova, třeba „milost“ a „nádhera“. Však jsme v první časti večera připomněli slovo Páně „Pohleďte na polní lilie, jak kvetou ,...ani Šalomoun ve své nádheře nebyl oděn jako jedna z nich“. A přidali jsme k liliím polním ještě houby lesní, tento tajemný přírodní úkaz, jenž ukazuje svým jedinečným způsobem na Stvořitele a hraje k jeho slávě.

Miloš Rejchrt


zpět ...
© 2005 archa.cz