0
Farní sbor ČCE v Praze 8 - Kobylisích
Kostel U Jákobova žebříku
U Školské zahrady 1, 182 00 Praha 8 - Kobylisy
telefon: 737 272 252
e-mail: kosteljakob@volny.cz
 
Aktuálně od Jákobova žebříku
Informace o aktuálním sborovém životě.
5. srpna (středa)
15:30 bohoslužba v kostele svatého Václava v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice
6. srpna (čtvrtek)
19:00 beseda s psychologem Alešem Boreckým na téma „Odlišnost jako dar“ v kostele U Jákobova žebříku
9. srpna (neděle)
9:30 bohoslužba v češtině v kostele U Jákobova žebříku a na internetu (káže bratr farář Ondřej Kolář)

11:30 bohoslužba v korejštině v kostele U Jákobova žebříku

14:00 bohoslužba v japonštině v kostele U Jákobova žebříku
QR kód
Pro snazší zadání sbírky je možné využít tento QR kód:
zpět ...
Štědrý den (24. prosince 2013)
Izajáš 60; 1 - 7

Text kázání: Izajáš 60; 1 - 7
(1) „Povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva.
(2) Hle, temnota přikrývá zemi, soumrak národy, ale nad tebou vzejde Hospodin a ukáže se nad tebou jeho sláva.
(3) K tvému světlu přijdou pronárody a králové k jasu, jenž nad tebou vzejde.
(4) Rozhlédni se kolem a viz, tito všichni se shromáždí a přijdou k tobě; zdaleka přijdou tví synové a dcery tvé budou v náručí chovány.
(5) Až to spatříš, rozzáříš se, tvé ustrašené srdce se radostně rozbuší, neboť hučící moře tě zahrne svými dary, přijde k tobě bohatství pronárodů.
(6) Přikryje tě záplava velbloudů, mladých velbloudů z Midjánu a Éfy; přijdou všichni ze Šeby, ponesou zlato a kadidlo a budou radostně zvěstovat Hospodinovu chválu.
(7) K tobě se shromáždí všechny ovce z Kédaru, nebajótští berani ti budou k službám; budou přinášeni na můj oltář k mému zalíbení, oslavím dům své slávy.


Milé sestry, milí bratři, milí štědrovečerní hosté, temnota přikrývá zemi, soumrak národy. Docela výstižné vyjádření pocitů mnoha z nás a nejen nás. Temnota ve vztazích mezi lidmi, temnota tam, kde proti sobě bojují národy, kde se nenávidí etnika, temnota v životě bez lásky, temnota samoty a opuštěnosti. Ztráta výhledu a naděje, chvíle zoufalství…Kdybychom zavřeli oči a přemýšleli o temnotách, kterými jsme v životě procházeli, temnotách, které nás přepadají i dnes, to by byl dlouhý výčet. Temnoty, a kde je nějaké světlo? Nějaký výhled? Zdá se to v takovéto štědrovečerní chvíli nepříhodné, myslet na temnoty. Vždyť si přejeme radostné vánoce. Veselé vánoce. Hlavně ta radost a veselí. Ale ona radost nepřichází nějak automaticky. K radosti nás zve prorok, zve také nás, nejen Boží lid tehdejší doby, který je v temnotách rozptýlenosti a zajetí, bezútěšnosti a beznaděje. Povstaň a rozjasni se, protože ti vzešlo světlo.

Můžeme to pozvání pochopit také jako výzvu: člověče, vzchop se, neztrácej naději, žádná situace není tak beznadějná, abys musel zůstávat ve své temnotě. Všechno má svůj význam, který není patrný hned, ale vydrž, měj trpělivost. Bůh ty situace promění a ty v tom nebudeš pasívní. Temnota je prosvětlována nadějí – pomalu, krůček po krůčku se rodí naděje, nabýváš sílu, zahlédl jsi paprsek světla. Temnota je prosvětlována vírou – nejsi v okovech nesvobody, v okovech strachu, dokonce ani smrt k tobě nemá poslední slovo, to víra nedopustí, abys propadl tmě, to víra tě motivuje k tomu, aby ses zvednul a šel dál, opět krůček po krůčku, váhavě, tma bývá zpočátku hluboká, ale postupně tmy ubývá a tak jako přichází nový den, tak ti víra otevírá nové cesty. A především, temnota je prosvětlována láskou. Nejdřív ji téměř nevidíš, nic o ni nevíš. Ale ona tu je, nejdřív nezávisle na tobě, je tu však pro tebe. Je tu jako spodní voda, kterou nevidíme, avšak zavlažuje pole a kořeny stromů a květin. A pak až ji uslyšíš, uvidíš, přijmeš jako bezpodmínečnou, která si nedělá nároky a neklade podmínky, jen zde je, je v tobě a je s tebou, je pro tebe, až ji začneš dávat dál, až tou láskou budeš milovat člověka a všechno Boží stvoření. Pak se temnoty začnou rozestupovat, začne ne někde odjinud, ale nad tebou a z tebe bude vycházet jas, pak tě budou mnozí vyhledávat. Budeš ukazovat k Boží slávě

Jen se rozhlédni, člověče. Vidíš stále jen tmu, ale ta tma je již prosvětlována, jen se rozhlédni, neboj se tou tmou prohlédnout dál. Hle, naděje ti dává odvahu otevřít oči a vidět to, v cos již ani nedoufal. Naděje se ujímá svého díla. A je tu skutečnost. Tma je pryč. Teď přichází radost. Tvé ustrašené srdce se radostně rozbuší.

To je najednou změna, všechno je jinak. Tmy jsou pryč, září světlo, můžeme se radovat. A jsme v evangeliu, jsme u té události zrození Spasitele Krista Pána. A opět slyšíme o mnohá staletí později, že není důvod ke strachu. „Nebojte se, hle zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel Kristus Pán v městě Davidově.“ …„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi. Bůh v nich má zalíbení.“

Světlo ve tmě. Světlo proti tmě. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. I když se na svět prodíralo skrze zdi betlémského chléva. Jistě o to víc je jeho intenzita silnější. Je tak silné, že prozáří i všechny naše lidské temnoty. Nejen v tento večer.

Amen.

Miroslav Erdinger


zpět ...
© 2005 archa.cz