0
Farní sbor ČCE v Praze 8 - Kobylisích
Kostel U Jákobova žebříku
U Školské zahrady 1, 182 00 Praha 8 - Kobylisy
telefon: 737 272 252
e-mail: kosteljakob@volny.cz
 
Aktuálně od Jákobova žebříku
Informace o aktuálním sborovém životě.
5. srpna (středa)
15:30 bohoslužba v kostele svatého Václava v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice
6. srpna (čtvrtek)
19:00 beseda s psychologem Alešem Boreckým na téma „Odlišnost jako dar“ v kostele U Jákobova žebříku
9. srpna (neděle)
9:30 bohoslužba v češtině v kostele U Jákobova žebříku a na internetu (káže bratr farář Ondřej Kolář)

11:30 bohoslužba v korejštině v kostele U Jákobova žebříku

14:00 bohoslužba v japonštině v kostele U Jákobova žebříku
QR kód
Pro snazší zadání sbírky je možné využít tento QR kód:
zpět ...
18. neděle po Trojici (19. října 2014)
Římanům 10; 9 - 17

Text kázání: Římanům 10; 9 - 17
(9) Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
(10) Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení,
(11) neboť Písmo praví: ‚Kdo v něho věří, nebude zahanben.‘
(12) Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť je jeden a týž Pán všech, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, neboť
(13) ‚každý, kdo vzývá jméno Páně, bude spasen‘.
(14) Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval?
(15) A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Je přece psáno: ‚Jak vítaný je příchod těch, kteří zvěstují dobré věci!‘
(16) Ale ne všichni přijali evangelium. Už Izaiáš říká: ‚Hospodine, kdo uvěřil naší zvěsti?‘
(17) Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova.


Milé sestry, milí bratři,

ústa a srdce. Zatímco to, co říkají ústa, slyšíme, co je v srdci, nevíme. Nevidíme, neslyšíme. Naše smysly jsou na to krátké. Zůstaňme chvíli u té zkratky, u toho srozumitelného symbolu, který nazýváme srdcem. Co se odehrává v srdci člověka, čím to srdce žije, co v něm tepe? To, co určuje život člověka. To, co ovlivňuje jeho jednání, jeho vztahy. To, co se také projevuje v obličeji člověka a také to, co pak říkají ústa. Právě ústa často prozradí, co je v srdci člověka. A někdy to prozradí, aniž by si to srdce přálo. Spontánně, nezadržitelně. Člověk je pak čitelný, aniž by si to kdovíjak přál. Ježíš v evangeliu podle Lukáše říká: „Dobrý strom nedává špatné ovoce a špatný strom nedává dobré ovoce. Každý strom se pozná po svém ovoci. Vždyť z trní nesklízejí fíky a z hloží hrozny. Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé. Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká (Lk 6, 44-45).“ Lze říci, že téma srdce je v bibli velmi frekventované a velmi často je spojeno právě s ústy. Tak jako v přečtené pasáži Pavlova dopisu do Říma.

Uvěřit v srdci, vyznat ústy. Jde o to, aby ústa vyznávala, co srdce věří. A co vyznávají ústa, že srdce věří? Jestliže srdce bude věřit jen v lidské schopnosti a lidskou sílu, jestliže srdce bude plné hořkokyselých šťáv a jeho komory plné střelného prachu, jestliže srdce bude přetékat sebelítostí a méněcenností, jestliže v srdci bude místo jen pro přijetí sebe a své jediné pravdy, jestliže v srdci bude touha po lidských soudech, lidské spravedlnosti a lidské milosti-nemilosti, jestliže srdce bude plné negativismu a mnohého dalšího sebezničujícího obsahu, pak to budou sdělovat ústa. Přinesou podle toho ovoce. A dobré vztahy budou hynout a radost se bude vytrácet a lidská srdce se budou jedno před druhým zavírat a láska bude umírat na úbytě.

Mnohé z toho mohl vnímat apoštol i ve sboru křesťanů v Římě. Snad také proto je dopis do Říma dopisem o Boží lásce, Boží spravedlnosti a Boží milosti. A snad také proto dostává lidské srdce velkorysou, život naplňující nabídku, která je vyjádřena ve slovech krátkého křestního vyznání a také vyznání víry, jak jsme ho slyšeli v biblickém textu: „Ježíš je Pán, Bůh ho vzkřísil z mrtvých“. Srdcem věříme ke spravedlnosti, rozumějme k Boží spravedlnosti, ústy vyznáváme ke spasení. Srdce plné Boží spravedlnosti. Tak plné, že v něm již není místo pro nic ničivého, zlého. Jaká je ta Boží spravedlnost? Docela jiná než ta lidská. Protože tu Boží spravedlnost přišel uskutečnit Ježíš Kristus. Bohatě, svrchovaně a pro všechny, kteří v něho uvěří. Dopustil ses člověče něčeho zlého? Neseš nějakou vinu? Zatěžuje tě hřích? Pojmenuj ho. Přiznej se k němu. A svěř to tomu, který tě přišel zachránit. Svěř to Kristu. Vyznej ho svým Pánem. Svými ústy vyznej svou víru. Má přijít trest. Ejhle, spravedlnost lidská. Skrze Krista přichází ospravedlnění. Milost. Spasení, záchrana. Ejhle, spravedlnost Boží. Jsi volný člověče. Jdi a nehřeš víc. Jsi zachráněný pro nový život, pro Boží království. Tvá ústa budou vyznávat Krista, tvé přiznání ke Kristu bude slyšitelné, tvé srdce bude plné víry v Krista, bude vírou přetékat. Ať jsi Žid nebo Řek, evangelík nebo katolík, mladý nebo starý, vzdělaný nebo nevzdělaný. To všechno jsou jen buď vrozené, nebo životní situací dané rozdíly. Nade vším a nade všemi je však jeden Pán a tím Pánem je Bohem poslaný, s člověkem se solidarizující člověk, Ježíš Kristus. Víra v Krista v srdci, vyznání Krista ústy. Věrohodnost, pravdivost. Nelze zpochybnit. Dobře viditelné, slyšitelné

Jak to ale můžeme vědět? Jak to všechno může člověk zjistit, co ho přivede k takové víře, která se uhnízdí v srdci a dá mu tepat radostí a láskou? K víře v Boží spravedlnost a Boží lásku a Boží milost? Odpověď věděl již starozákonní prorok Izaiáš. „Jak líbezné je, když po horách jdou nohy toho, jenž poselství nese a ohlašuje pokoj, jenž nese dobré poselství a ohlašuje spásu, jenž Sionu hlásá: Tvůj Bůh kraluje.“ Jiný překlad má verzi: „Jak krásné jsou nohy těch, kteří zvěstují evangelium jako dobrou zvěst.“ Zvěstují dobré poselství a ohlašují pokoj. Apoštol pak ještě dodá: „Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova, skrze evangelium.“ Tedy, jak to všechno můžeme vědět?

Z Bible, z Písma, které se stává slovem Božím, které promlouvá k člověku, které mluví o nutnosti víry a vyznání a také o skutečné přítomnosti mocného poselství Boží lásky. To poselství je neseno, zvěstováno z pověření Kristova a nesou ho Ti, kteří přijali evangelium. Jejichž srdce je naplněno vírou v Kristovo vzkříšení a jejichž ústa vyznávají Ježíše jako Pána. Mohou to být nejen kazatelé. Také rodiče a prarodiče, lidé, kterým záleží na tom, aby to nejlepší, co poznali, předali dál. Tak jako vám, milí rodiče, milé kmotry, milí prarodiče záleželo na tom, aby vaše děti slyšely o Kristu, tak jako vám rodičům a prarodičům dětí tohoto sboru záleželo a záleží na tom, aby vaše děti a vnoučata na své cestě uvěřili v Krista a vyznali ho svým Pánem.

Milé sestry a milí bratři, „Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána, a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen“, slyšeli jsme na samém začátku. Ústa a srdce. Víra a vyznání. Před křtem jsme svoji víru vyznali. Jestliže to naše srdce mluvilo, jestliže to naše srdce vyznávalo, máme dobře našlápnuto, nemyslíte?

Amen.

Miroslav Erdinger


© 2005 archa.cz