0
Farní sbor ČCE v Praze 8 - Kobylisích
Kostel U Jákobova žebříku
U Školské zahrady 1, 182 00 Praha 8 - Kobylisy
telefon: 737 272 252
e-mail: kosteljakob@volny.cz
 
Aktuálně od Jákobova žebříku
Informace o aktuálním sborovém životě.
29. října (čtvrtek)
18:30 biblická hodina přes Skype (skupina „Kobyliská biblická“)
30. října (pátek)
14:30 konfirmační cvičení přes Zoom
1. listopadu (neděle)
9:30 bohoslužba v češtině v kostele U Jákobova žebříku a na internetu (káže bratr farář Ondřej Kolář)
QR kód
Pro snazší zadání sbírky je možné využít tento QR kód:
zpět ...
24. neděle po Trojici (18. listopadu 2012)
Matouš 25; 31 - 46

Text kázání: Matouš 25; 31 - 46
(31) Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy;
(32) a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů,
(33) ovce postaví po pravici a kozly po levici.
(34) Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.
(35) Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,
(36) byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘
(37) Tu mu ti spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?
(38) Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?
(39) Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘
(40) Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘
(41) Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!
(42) Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít,
(43) byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘
(44) Tehdy odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘
(45) On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‘
(46) A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.“


Milé sestry a milí bratří,

pokoj vám.

To dnešní evangelium mi zní trochu provokativně. Budeme na konci času rozděleni na ovce a kozly, na soucitné a ignoranty, na empatické a netečné … Dříve však, než sklouzneme k tomuto prvoplánovému škatulkování, bychom si měli uvědomit, co nám tento text skutečně nabízí.

Vypadá velmi symetricky, požehnaní – prokletí, milosrdní – nemilosrdní, pomohli – nepomohli, nebeské království – věčná muka … avšak pozor. Evangelium nelze poměřovat matematicky či přísně logicky. Když se do toho textu začteme, zjistíme, že obsahuje nabídku, obsahuje zaslíbení. Jak bývá pravidlem například i při různých školeních a projevech, důležité věci bývají shrnuty či zdůrazněny na konci. Co čteme zde? Spravedliví půjdou do věčného života. Není naším úkolem strašit, že snad právě ten můj soused, který si nevidí nos mezi očima, je ten kozel, ale já, já, slušný to českobratrský evangelík, já jsem přece ta ovečka Páně, mě se tento text, milý bratře, přece netýká, nejsme jako oni, že…

Zdůraznil jsem, že hlavním obsahem tohoto podobenství je zaslíbení. Zaslíbení je tedy něco pozitivního, co můžeme očekávat. Ovšem ne očekávat s rukama založenýma v klíně, ale tou cestou, k níž nás zve toto podobenství: 40… ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘

Onen evangelijní oddíl, který se nám stal základem kázání, předcházejí dvě další podobenství, a sice o deseti družičkách a dále podobenství o hřivnách. Všechna tato podobenství jsou svým způsobem nějak provokativní či šokující. Pět družiček si vezme olej jen tak akorát, vždyť přece ženich má přijít včas! Ale ženich se opozdí – a co teď. Tu získávají prim ty rozumné, které takříkajíc myslely na zadní kolečka vědouce, že není všem dnům konec. – V podobenství o hřivnách jsme zase svědky progresivního přístupu, s vírou jako s tou hřivnou jít do světa versus zakopat ji pěkně v podobě onoho rodinného stříbra, jen aby se u všech všudy ta naše víra otců a dědečků s ničím nekontaminovala…

Náš text tedy je součástí tohoto dosti provokativního celku, apologie Ježíšovy v rozhovoru s jeho učedníky, kteří se zajímají, jaké že to budou ty události konce. Mým úkolem ani úkolem žádného křesťana by nemělo být tuto dobu určovat, ale uvědomit si, že nás tento oddíl zve. Obsahuje zaslíbení, jak jsme si již řekli, ale je také spjat s odpovědností věřících. Pán Ježíš toto své podobenství staví (jak to podává evangelista Matouš) na protikladu bezvýhradného dodržování Zákona a zvěstované milosti. Milosrdenství chci na vás, a ne oběti, cituje se v Matoušově evangeliu proroctví proroka Ozeáše (6; 6). Ono milosrdenství, tedy konkrétní služba bližnímu, to je ten nový program vyhlášený Ježíšem jako osvobodivý program.

To, co jsem se pokusil v kázání zdůraznit, může působit jako naprostý protiklad: Zaslíbení, odpovědnost a milosrdenství. Zaslíbení jako oznámení Božího dobrého plánu s tímto světem a s námi. To je pro nás osvobodivá zpráva, dobrá zpráva, z níž můžeme brát posilu a nemusíme se cítit na tomto světě sami, jsouce vydáni na milost a nemilost civilizaci, tržním mechanismům, i naší vlastní nejistotě. Smíme číst a přijímat toto zaslíbení. To však není jen laciným návodem, ale vede člověka k odpovědnosti. Proč? Člověk, který ví, co obsahuje zaslíbení, tedy co od Boha přijal, je zván k cestě milosrdenství. A co je to milosrdenství? V prvé řadě svobodný Boží akt, kterým se projevuje Boží milost s Jeho lidem. Rovněž je to vyjádření přízně k lidu, který je Mu podřízen, ale Hospodin 10Nenakládá s námi podle našich hříchů, neodplácí nám dle našich nepravostí (Žalm 103; 10). Jinak by totiž Hospodin mohl smlouvu již dávno vypovědět. Jeho věrnost, ač si ji nezasloužíme, patří k Jeho projevu milosrdenství. I to je obsah Evangelia.

To, co smíme přijímat, přijímáme od Boha a Jemu za to patří chvála. Projevem milosrdenství je to, že Hospodin se nad námi slitovává. Z dnešního vstupního Slova jsme slyšeli ujištění o Hospodinově ochraně pro jeho lid – vztažené na Jeho lid – ve světle tohoto trvajícího Božího zaslíbení tedy i na církev. Blahoslavený, tedy podle žalmu ten, kdož chodí po Boží cestě, je zahrnut oním blahoslavenstvím. Blahoslavenství Boží je projevem Boží věrnosti. Snažme se tedy následovat cestu, kterou nám již připravil Ten, který jediný je skutečně spravedlivý, věrný a milosrdný. Amen.

Modlitba: Pane Bože, Tvým Slovem jsme stále usvědčování z toho, že nejsme schopni dostát tomu, abychom před Tvou tváří žili spravedlivě. Díky Tvému milosrdenství však smíme přijímat Tvou milost. Dej, aby to v našich životech nebyla laciná milost, ale abychom dokázali Tvou zvěst nést i dál do světa. Protože víme, že to nedokážeme sami – dávej nám k tomu sílu svého Svatého Ducha. O to Tě prosíme ve Jménu Pána Ježíše Krista, amen.

Lukáš Vyoral, student 5. ročníku Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který v kobyliském sboru vykonával povinnou třítýdenní praxi


zpět ...
© 2005 archa.cz