0
Farní sbor ČCE v Praze 8 - Kobylisích
Kostel U Jákobova žebříku
U Školské zahrady 1, 182 00 Praha 8 - Kobylisy
telefon: 737 272 252
e-mail: kosteljakob@volny.cz
 
Aktuálně od Jákobova žebříku
Informace o aktuálním sborovém životě.
29. října (čtvrtek)
18:30 biblická hodina přes Skype (skupina „Kobyliská biblická“)
30. října (pátek)
14:30 konfirmační cvičení přes Zoom
1. listopadu (neděle)
9:30 bohoslužba v češtině v kostele U Jákobova žebříku a na internetu (káže bratr farář Ondřej Kolář)
QR kód
Pro snazší zadání sbírky je možné využít tento QR kód:
zpět ...
15. neděle po Trojici (20. září 2009)
Deuteronomium 10; 15 - 22

Text kázání (Deuteronomium 10; 15 - 22):
(15) Avšak Hospodin přilnul jenom k tvým otcům, zamiloval si je a vyvolil jejich potomstvo, vás, ze všech národů, jak tomu je dnes.
(16) Obřežte tedy svá neobřezaná srdce a už nebuďte tvrdošíjní.
(17) Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, Bůh veliký, všemocný a vzbuzující bázeň, který nebere ohled na osobu a nepřijímá úplatek,
(18) ale zjednává právo sirotku a vdově, miluje hosta a dává mu chléb a šat.
(19) Milujte tedy hosta, neboť jste byli hosty v egyptské zemi.
(20) Hospodina, svého Boha, se budeš bát, jemu budeš sloužit, k němu se přimkneš a v jeho jménu budeš přísahat.
(21) On je tvá chvála. On je tvůj Bůh, který s tebou učinil tyto veliké a hrozné věci, které jsi viděl na vlastní oči.
(22) Tvoji otcové sestoupili do Egypta v počtu sedmdesáti duší, ale nyní tě Hospodin, tvůj Bůh, učinil tak početným jako nebeské hvězdy.


Milé sestry, milí bratři,

přečetl jsem tento oddíl v psychiatrické léčebně na oddělení, kde jsou pacienti, kterým byla soudem určena povinná léčba. Čili mají svoji zkušenost s takovým či onakým porušením zákona. Zeptal jsem se, co to je, jak na ně text působí. Téměř bez rozmyšlení mi jeden odpověděl: manuál pro Izraelity. Manuál. Co to je manuál? Koupíme-li si nový výrobek, dostaneme k němu popis, jak postupovat krok za krokem, aby výrobek dobře sloužil. Abychom se dostali k cíli, to je efektivnímu, bezproblémovému použití. Tak manuál napadne člověka, kterému jakoby dobrý manuál v životě chyběl. Kdyby ho měl a kdyby podle něj postupoval, nejspíš bychom se na takovém místě nesetkali. Šel by životem bez vážnějších problému, docházel by svých cílů. Žel manuál neměl.

Přistupme na návrh toho mladého muže a ptejme se, jaký že to je manuál pro Izraelity? Jak mají postupovat, aby se jim když ne dobře, tak alespoň únosně vedlo? Budeme tomu manuálu rozumět, když pochází z tak velice dávné doby? Bude se nějak týkat i nás, lidí třetího tisíciletí? Záhy zjistíme, jak velmi je to moderní text, jak se nás a naší doby týká.

Na začátku vstupujeme rovnýma nohama do vztahu k Bohu. Není to žádný troškař, nechce z člověka, jehož si vyvolil, nechat vůbec nic pro jiná božstva. Hospodinův nárok je absolutní. Celé srdce a celou duši člověka, to Hospodin chce. Co v tom lidském srdci má být? Čím má být naplněna lidská duše? Bázeň a láska. Bát se Boha a milovat Boha. Já vím, už můžeme namítnout, že přece bát se, to není dobré, žít ve strachu je přece zcestné. Kde je strach, tam není svoboda, tam je deformována osobnost člověka. Je však zásadní rozdíl mezi strachem z druhého člověka, strachem z lidí a strachem nebo lépe bázní před Bohem. Člověk se bojí člověka, protože udělal jistou zkušenost. Člověk umí nenávidět a ubližovat, umí zabíjet a ničit. Umí neodpouštět a jedovatě všechno nepovedené připomínat. Strach z lidí bývá oprávněný. Zkušenost s Bohem, kterou udělali Izraelci a později všichni, kteří uvěřili v Ježíše Krista, který je nositelem slov evangelia, že Bůh je láska, je jiná. Milosrdný, odpouštějící, neraduje se ze zahynutí člověka, ale z napravení cest a záchrany. Nemá potom daleko bázeň k úctě. Bázeň a úcta před Hospodinem.

A ještě láska říká text. Milovat Boha. Cítíme, jak bázeň a úcta a láska spolu souvisí. Úcta bez lásky, bázeň bez lásky, ano, obojí pak skutečně bude spíš strach, kdy se člověk v úctě před někým chvěje, jakási paralyzující úcta, která nedovolí svobodně se projevit, slova zůstávají kdesi hluboko v hrdle a z bázně je rázem strach z trestu, pomsty, sankce. Ctít Boha s láskou, mít před ním bázeň s láskou, to je jiná. To jsou pak radostné kroky ve vztahu k Bohu. Plné srdce a plná duše úcty a lásky. Radostné srdce a radostná duše. V takové lásce a úctě pak není plnění Hospodinových přikázání a nařízení důvodem k životu v křeči, strachu z trestů, ale namáhavou sice, přesto radostnou cestou, na jejíchž křižovatkách ona nařízení a přikázání stojí jako dobré rady pro úspěšnou, smysluplnou cestu. Hle, manuál.

To vše se týká lidu, který si Bůh vyvolil mezi všemi národy. Ale ten lid má pokračování a tím pokračováním je církev a tedy také my. Lid Boží musí vyslechnout výzvu ke změně. „Obřežte tedy svá neobřezaná srdce a už nezatvrzujte svou šíji“. Obřízka tehdy znamenala viditelné připojení k Božímu lidu. Kdo byl neobřezaný, nemohl se účastnit náboženského života. Nemohl mít podíl, účast na tom, co pro člověka připravil Bůh. Tak rodiče přiváděli své syny před Boží tvář, tak byly včleňování do zástupu věrných. Narození a pak nový život. Změna. Z textu můžeme vysledovat, že obřezat neobřezané srdce, nezatvrzovat šíji, bylo pozvání k lásce. Ještě než Mojžíš ukáže ke konkrétním podobám lásky, sdělí něco moc důležitého o Bohu. Není to přijímač osob a není korumpovatelný. Všimněme si významného nároku na člověka, který se k takovému Bohu hlásí a snad nás i napadne, jak se takový Bůh nehodí do dnešního korupčního prostředí, do prostředí, kde jsou přijímáni lidé v jistém postavení, kde se hovoří o politicích a manažerech a jejich úspěších. Takový Bůh může docela dobře společnost jako je ta naše, tedy zkorumpovanou a plnou nedůvěry, směšných a prolhaných politiků, zlobit, znepokojovat. Nerozumí mu a nepotřebují ho. Tedy ten Bůh, jak o něm bible hovoří, má projevy lásky velice konkrétní. Zastává se těch nejubožejších když zjednává právo sirotku a vdově, miluje hosta a dává mu chléb a šat. Má na zřeteli ty, kteří korupčníci a přijímači osob ani nevnímají. Líbí se nám to? Bereme takového Boha? Jestli ano, napněme uši, přijde nárok i na nás. Manuál se blíží k vrcholu.

Milujte tedy hosta, sami jste byli hosté. Ten imperativ, požadavek, nárok na nás je v tom jednom jediném slovu. Milujte. Láskou, která má docela konkrétní projevy, jasný dosah do naší každodennosti. Milujte hosta – dejte mu najíst a napít. Milujte vdovu – zastaňte se jí, buďte jí pomocí. Milujte sirotka – buďte mu lidsky blízcí, pomozte mu třeba finančně. Můžeme si za ten jedinečný imperativ dosazovat: milujte – rodinu, kde je zraněné dítě, ženu, která onemocněla zhoubnou nemocí, starou ženu nebo starého muže, který nemá dostatek sil, aby si sám obhájil mezi lidskými dravci svoji důstojnost, milujte rodinu, ve které umřelo dítě. A všude si dosazujme, co můžeme pro jmenované udělat, jaký je ten skutečně konkrétní, účinný projev lásky. Řada je nekonečná.

Milé sestry, milí bratři, již víme, jak se nás, lidí třetího tisíciletí, ten text týká, jak k nám mluví, jak je moderní. Udělejme velký oblouk, s jehož pomocí dnešní přemýšlení uzavřeme. Když Ježíš myje učedníkům nohy, nabádá je, aby to dělali také tak, aby se druhým lidem ulevilo. Říká v tom textu z evangelia podle Jana: Když to víte, budete blaženi, šťastni, když to také tak budete dělat. Manuál se blíží ke svému závěru, dotýkáme se vrcholu. Úspěšný, radostný, smysluplný, naplněný život budete mít, když to tak budete dělat. Když budete milovat Boha i bližního a vaše láska, naše láska, projasní druhému život. Takové může být skutečné štěstí. Amen

Miroslav Erdinger


zpět ...
© 2005 archa.cz