0
Farní sbor ČCE v Praze 8 - Kobylisích
Kostel U Jákobova žebříku
U Školské zahrady 1, 182 00 Praha 8 - Kobylisy
telefon: 737 272 252
e-mail: kosteljakob@volny.cz
 
21. srpna (středa)
15:30 bohoslužba v kostele svatého Václava v Psychiatrické nemocnici Bohnice
25. srpna (neděle)
9:30 bohoslužba v češtině v kostele U Jákobova žebříku (káže bratr farář Ondřej Kolář)

11:30 bohoslužba v korejštině v kostele U Jákobova žebříku

14:00 bohoslužba v japonštině v kostele U Jákobova žebříku
zpět ...
Kobyliské varhany
Po změně společenských poměrů v naší republice v listopadu 1989 nabídla německá Saská církev v roce 1991 darem troje varhany pro sbory naší církve. Kobyliský sbor měl při výběru obdarovaných sborů výjimečné postavení díky svému ubytovacímu zařízení - hospicu, v kterém se v době vlády komunistických stran ve východním bloku evropských států mohli při různých církevních akcích zcela legálně scházet na církevní půdě východní Němci se členy církví západních států. Výrazem vděku Saské církve za poskytnutí této možnosti v uplynulých letech bylo, že náš kobyliský sbor byl vybrán jako jeden ze sborů, jímž byly nové varhany nabídnuty. Tuto nabídku jsme s radostí přijali. Nabídnutý dar varhan zároveň vnímáme jako důkaz toho, že i národy, které si v minulosti nebyly vždy příznivě nakloněny, se mohou vzájemně podporovat a pomáhat si ke společné oslavě Boží.

Stavitelem varhan v našem sboru byl představiteli Saské církve vybrán pan Wünning z Großolbersdorfu, což je malé městečko ležící asi 20 km za naší státní hranicí v blízkosti Chemnitz.

Vstupní jednání se konalo v našem sboru 24. 5. 1991. Zúčastnili se ho církevní rada Saské církve br. Sauer, tajemník Synodní rady ČCE br. Cyril Novák, pan Wünning, náš br. farář Štorek a já. Na tomto jednání byly stanoveny základní požadavky na nový nástroj, bylo rozhodnuto o jeho dispozici (počet a výběr rejstříků, tj. řad píšťal, které určují zvukové možnosti nástroje). Velikost nástroje byla dána nejen finančními možnostmi dárce, ale i omezeným prostorem stávající kruchty a našeho kostela. Bylo rozhodnuto, že se postaví nástroj s rejstříkovou i tónovou trakturou (tj. způsob ovládání jednotlivých rejstříků a kláves) mechanickou, což je v současné době ve varhanářském stavitelství preferovaný způsob jejího provedení. Nástroj bude s jedním manuálem (klávesnicí) a pedálnicí a bude mít celkem 9 rejstříků:
7 pro manuál
- Koppelflöte 8’
- Rohrflöte 4’
- Prinzipal 4’
- Nasat 22/3’
- Gemshorn 2’
- Terz 13/5’
- Mixtura 2’ (4×)
a dva pro pedál
- Subbaß 16’
- Pommer 8’

Číselné označení stop za názvy jednotlivých rejstříků označuje jejich polohu - 8’ rejstřík je v základní poloze, 4’ rejstřík zní od něho o oktávu výše, 2’ rejstřík zní od osmistopého o dvě oktávy výše, naopak 16’ rejstřík zní o oktávu níže, rejstřík 22’ zní o oktávu a kvintu výš než je základní poloha, rejstřík 13/’ zní o dvě oktávy a tercii výš než je základní poloha.

Rejstřík "Mixtura" je zvukovou korunou celého nástroje a dodává mu pravý varhanní lesk. U našich varhan je mixtura čtyřřadá, tzn., že při zapojení tohoto rejstříku zní pro každou klávesu současně 4 píšťaly v různých tónových výškách (oktávy a kvinty) vesměs ve vysoké poloze. V provedení pana Wünninga je možnost při vytažení ovládacího táhla do poloviční polohy používat tento rejstřík i jako další 2’ rejstřík, tentokrát principálového charakteru, který má na rozdíl od rejstříku Gemshorn 2’ jasnější, zářivější zvuk.

Kromě toho jsou varhany opatřeny spojkou manuál/pedál, tzn., že při jejím zapojení při hraní na pedálnici zní i příslušné píšťaly zapojené manuálovými rejstříky. Dalším táhlem se ovládá funkce „Tremolo“, což je chvění tónu (rychlost tohoto chvění lze nastavit vestavěným šoupátkem).

Nástroj svou velikostí z varhanářského hlediska se řadí k malým (to odpovídá i velikosti prostoru našeho kostela) a obsahuje 601 píšťal. Nejdelší z nich je dlouhá 2,5 m, nejkratší cca 1,5 cm.

Pan Wünning pečlivě proměřil naši kruchtu, aby rozhodl, jak zadaný nástroj postavit. Návrh pana Wünninga na stavbu varhan byl projednán naším staršovstvem. Náš požadavek na zajištění přímého kontaktu kazatele s varhaníkem tak, aby na sebe během bohoslužby přímo viděli, nebyl z varhanářského hlediska vzhledem k omezeným prostorovým možnostem naší kruchty přijatelný. Tato problematika je tedy v našem sboru řešena zprostředkovaně pomocí zrcadla (což je v kostelích běžný způsob zajišťování kontaktu varhaníka s kazatelem) umístěného v blízkosti varhan na stropu naší modlitebny. Možná, že jste si mnozí tohoto zrcadla dosud ani nepovšimli.

Stavba varhan představovala zbourání zídky kolem kruchty. Tato zídka byla nahrazena prospektem (což je pohledová část varhan) vlastního nástroje. Měli jsme obavu, zda váha nástroje nebude pro kruchtu ve stávajícím provedení (do prostoru kostela vysunutý nepodepřený roh kruchty) příliš velká a proto jsme zadali statické posouzení odborné firmě. Naše obava se ukázala jako opodstatněná a na základě statického posudku a jeho doporučení byla podlaha kruchty zpevněna ocelovými traverzami zapuštěnými do nosných zdí budovy.

Během stavby varhan jsme byli s panem Wünningem v kontaktu a spolu s br. farářem jsme ho navštívili v listopadu 1991 k dojednání dalších podrobností ohledně přepravy a sestavení varhan v našem kostele. K převzetí nástroje jsme byli s br. farářem pozváni do dílny pana Wünninga v Großolbersdorfu. Na základě posudku pana Wünninga jsme pro přepravu nástroj nechali pojistit na 90 000,- DM, tj. cca 1 650 000,- Kč (připomínám, že se jedná o částku v roce 1992!). Doprava varhan do našeho sboru se uskutečnila dne 30. 4. 1992. Proběhla celkem bez problémů, večer téhož dne očekávala řada členů našeho sboru příjezd nákladního auta s rozmontovanými díly varhan k jeho vyložení a přestěhování jednotlivých varhanních dílů vč. všech píšťal do prostoru kostela, kde pak po dobu cca 4 týdnů pan Wünning se svými pomocníky za pomoci některých členů našeho sboru (zvláště br. Zemana) prováděl sestavení varhan do jejich definitivní podoby. Přívod vzduchu k píšťalám našich nových varhan je zajišťován ventilátorem s elektrickým pohonem a jeho zabudování vyžadovalo přestavbu elektrických rozvodů v prostoru kruchty. Této přestavby se velmi ochotně ujal náš br. Oldřich Turek. Po dobu stavby varhan se při bohoslužebných shromážděních zpívalo bez doprovodu hudebních nástrojů.

Slavnostní uvedení varhan do služby našemu sboru bylo dne 31. 5. 1992, kdy při bohoslužbě kromě pozdravů významných účastníků shromáždění a společného zpěvu zazněla i hudba J. S. Bacha a dalších skladatelů v podání varhaníka saské církve. K doprovodu závěrečného společného zpěvu celého shromáždění (Žalm č. 150) jsem pak byl pozván já, což mělo symbolizovat předání nástroje do služby našemu sboru.

Během pobytu pana Wünninga v našem sboru při stavbě varhan se vytvořily velmi úzké osobní vztahy mezi jím a rodinou br. faráře Štorka. Na základě těchto vztahů byl pan Wünning již 2x v našem sboru bezplatně seřídit varhany a naopak náš sbor uspořádal zájezd pro zájemce k návštěvě varhanářské dílny pana Wünninga v Großolbersdorfu v květnu 1995, kde jsme měli možnost se podrobně seznámit s konstrukcí a stavbou varhan.

Naše nové varhany, o nichž se velmi pochvalně vyjádřila již řada účastníků a hostů našich bohoslužebných shromáždění, slouží nejen při bohoslužebných shromážděních v našem sboru, ale díky několikerým rozhlasovým přenosům našich bohoslužeb posloužily i k doprovodu zpěvu širší náboženské veřejnosti. Věříme, že po řadu dalších desetiletí (anebo století) budou sloužit ke cti a slávě Boží.
Díky Bohu za ně!

Zájemcům rád posloužím k bližšímu seznámení s našimi varhanami.
Jiří Polák


zpět ...
© 2005 archa.cz