0
Farní sbor ČCE v Praze 8 - Kobylisích
Kostel U Jákobova žebříku
U Školské zahrady 1, 182 00 Praha 8 - Kobylisy
telefon: 737 272 252
e-mail: kosteljakob@volny.cz
 
Aktuálně od Jákobova žebříku
Informace o aktuálním sborovém životě.
29. října (čtvrtek)
18:30 biblická hodina přes Skype (skupina „Kobyliská biblická“)
30. října (pátek)
14:30 konfirmační cvičení přes Zoom
1. listopadu (neděle)
9:30 bohoslužba v češtině v kostele U Jákobova žebříku a na internetu (káže bratr farář Ondřej Kolář)
QR kód
Pro snazší zadání sbírky je možné využít tento QR kód:
zpět ...
1. neděle po Velikonocích (19. dubna 2009)
Jan 21; 1 - 14

První čtení: Ezechiel 47; 1 - 12

Text kázání (Jan 21; 1 - 14):
(1) Potom se Ježíš opět zjevil učedníkům u jezera Tiberiadského.
(2) Stalo se to takto: Byli spolu Šimon Petr, Tomáš, jinak Didymos, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a ještě dva z jeho učedníků.
(3) Šimon Petr jim řekl: „Jdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Šli a vstoupili na loď. Té noci však nic neulovili.
(4) Když začalo svítat, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on.
(5) Ježíš jim řekl: „Děti, nemáte něco k jídlu?“ Odpověděli: „Nemáme.“
(6) Řekl jim: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, tam ryby najdete.“ Hodili síť a nemohli ji ani utáhnout pro množství ryb.
(7) Onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „To je Pán!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil si plášť – byl totiž svlečen – a brodil se k němu vodou.
(8) Ostatní učedníci přijeli na lodi – nebyli daleko od břehu, jen asi dvě stě loket – a táhli za sebou síť s rybami.
(9) Když vstoupili na břeh, spatřili ohniště a na něm rybu a chléb.
(10) Ježíš jim řekl: „Přineste několik ryb z toho, co jste nalovili!“
(11) Šimon Petr šel a vytáhl na břeh síť plnou velkých ryb, bylo jich sto padesát tři; a ač jich bylo tolik, síť se neprotrhla.
(12) Ježíš jim řekl: „Pojďte jíst!“ A nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi?“ Věděli, že je to Pán.
(13) Ježíš šel, vzal chléb a dával jim; stejně i rybu.
(14) To se již potřetí zjevil učedníkům po svém vzkříšení.


Milé sestry, milí bratři,

minulou neděli vstal Pán Ježíš z mrtvých. Opustil hrob, tmu, smrt, snad i peklo – a vstal. Stal se živým. Už nepatří na stranu zmaru, ale na stranu naděje a života.

Na velikonoční neděli jsme s dětmi v NŠ vyráběli obrázek, koláž, kterou vám ukážu. Je to příběh, který jsme teď četli z Janova evangelia.

Učedníci opět loví ryby. Je to návrat do doby před tím, než chodili s Ježíšem? Nebo je to součást jejich života svědků víry – nebudou jen vyprávět o Ježíši, ale budou žít s ostatními a dělat to, co ostatní?

Nevím. Nevím, proč jsou najednou svědkové Ježíšovi, na které byl vdechnut Duch svatý, muži, kteří byli posláni k velkým věcem, na lodičce a snaží se něco ulovit. A nedaří se jim. Celou noc marně. Začíná svítat, jsou unavení, sítě prázdné... Pane Bože, proč...

Nad ránem se objeví nějaká postava a ptá se, jestli mají něco k jídlu. Ježíš. Ježíš vzkříšený – a ptá se po jídle. Lidí. Když visel na kříži, ptal se po vodě. Žíznil. Nyní se ptá po jídle.

Ne, nic nemáme. Ne, máme prázdné sítě. Máme prázdné ruce... copak to nevidíš? Nevidíš, jak jsme unavení, oči se nám klíží, celou noc jsme se snažili... my víme, že bychom měli rozdávat, šířit pokoj a naději, být plní lásky, zvát lidi k Pánu Bohu... Ale prostě se nám to nedaří. Celou noc jsme se snažili, ale nic se nepovedlo. Ne, opravdu nic nemáme. Prázdné ruce. Mysleli jsme si, že je budeme moct schovat, tvářit se, že přece jen něco můžeme nabídnout... Ale ne, ty to, Pane Ježíši, přece vidíš.

Tak hoďte ty sítě na pravou stranu lodi. Tam jsou ryby.

Že nás to nenapadlo hned. Pravá strana. Správná strana. Správný Bůh. Správná modlitba. Tam jsou ryby.

Nadarmo časně vstáváte, dlouho vysedáváte a jíte chléb trápení, zatímco Bůh dopřává svému milému spánek. (Žalm 127; 2)

Na pravé straně lodi je spousta ryb.

V 1. čtení jsme slyšeli, jaké měl vidění prorok Ezechiel. Zespodu chrámu vytékal pramen vody. Vznikal veliký proud, který nešel ani přebrodit, muselo se plavat. A tam, kde se řeka vlévala do moře, byla spousta ryb. Vtékala tam životodárná voda. Taková voda, jako byla na pravé straně lodi našich sedmi rybářů. Nalovili plnou síť.

Takový úlovek budeme mít, když uznáme prázdnotu svých rukou a necháme si poradit, kde lovit. Ježíš proměňuje nebezpečnou a prázdnou vodu ve vodu živou a plnou. Naše prázdné ruce proměňuje v ruce, které mají co dát.

Milovaný učedník poznal, že je to Pán. Pán Ježíš vzkříšený. Má radost, a tak to vykřikne. Petr to slyší, rychle se obléká, je totiž svlečený, vrhá se do vody, aby byl s Ježíšem co nejdřív. A mně se trochu chce zastat těch zodpovědných ostatních, kteří zůstávají v lodi a táhnou úlovek ke břehu.

Nebo to udělal správně Petr? Byl to ten pravý čas všeho nechat a vrhnout se za Ježíšem? Když byl Ježíš na návštěvě u Marie a Marty, Marie všeho nechala a poslouchala, co Ježíš říká. A prý to tak bylo správně. Ale když Ježíš uzdravil posedlého muže a ten ho chtěl následovat, Ježíš ho pošle zpátky do jeho vsi k jeho rodině. Proč? Bible nám nedává nějaký návod pro každou situaci. Když uvidíš Ježíše, všeho nech... Je to na nás se rozhodnout, co je kdy správně a co je správně právě pro mne... Je to na nás se rozhodnout, jestli se rychle vrhnout do moře a k Ježíšovi plavat kraulem – nebo dotáhnout ke břehu síť, zaparkovat, a slušně vystoupit na břeh. Nebudeme první, ale zato nám nebude ze šatů crčet voda. Nevím, co je lepší. Důležitý je směr. Jdeme k Pánu Ježíši. Někdo rychle plave, někdo pomalu jede lodí, někdo už od dětství, někdo až mnohem později, někdo se k průvodu poutníků přidá až v poslední chvíli na kříži. Tak se tam na břehu s Ježíšem a s těmi ostatními poutníky potkáváme.

Pán Ježíš nechtěl nechat učedníky v jejich únavě a skleslosti. V noci, ve tmě, na moři. Přišel. Přišel z břehu, kde hoří oheň a už začíná den. Prostupuje hranici dne a noci, tmy a světla. (To je na obrázku ruka.) Zve učedníky, aby přišli na tu stranu světla. Tam je chce pohostit.

Znáte ten pocit, když přijdete unavení domů z práce. Nebo se vrátíte z dlouhého výletu v horách večer do chalupy... Ještě v botách padnete na postel... Únava se mísí s radostí, že jste doma, máte hlad...

Učedníci sedí kolem ohně, Ježíš jim nabízí chleba a rybu. Je jim dobře. Už jim nic nechybí. Vzpomínají si, že před pár dny se mezi nimi také Ježíš objevil a říkal jim Pokoj vám. Taky přišel dost nečekaně, dokonce zavřenými dveřmi. A bylo jim s ním dobře. Pokoj vám. Přicházím zase. Přece vás neopustím. Jezte. Chleba a ryba pro vás. Jste přece hladoví – a sami si toho moc nenalovíte – tak se nechte pohostit. Amen.

Lenka Ridzoňová


zpět ...
© 2005 archa.cz