Nové staršovstvo

Na jaře roku 2022 končí funkční období stávajícího staršovstva. Při výročním sborovém shromáždění (snad v březnu 2022) budeme volit staršovstvo nové. Někteří současní presbyteři chtějí ve staršovstvu pokračovat a budou kandidovat znovu. Za zbývající presbytery a na doplnění náhradníků však bude sbor potřebovat nové kandidáty (tentokrát 8 až 11 osob). A zejména těm, kteří budou svou kandidaturu zvažovat, by měl pomoci tento článek. 

Co má staršovstvo na starosti

Odpovědnost za sbor má každý člen sboru, avšak staršovstvu je svěřena přece jen ve vyšší míře. Jeho členové tak mohou bezprostředněji ovlivňovat život sboru. Práce ve staršovstvu je příležitostí pro každého, komu záleží na službě Kristovy církve v daném místě a kdo chce spoluurčovat směr, kterým se toto společenství bude ubírat a rozvíjet. Práce presbytera s sebou nepochybně nese jisté břemeno. Ale současně přináší také radost z budování sboru, pomoci druhým a sdílení s ostatními staršími. Jak píše Kazatel 3,22: Shledal jsem, že není nic lepšího, než když se člověk raduje z toho, co koná, neboť to je jeho podíl.

Začněme trochu úředně citací z řádů naší církve, konkrétně z Církevního zřízení, §23, odst. 1:

Staršovstvo je správní orgán farního sboru. Zejména mu přísluší pečovat spolu s farářem nebo jáhnem o bohoslužebná a katechetická shromáždění, o duchovní život rodin sboru, o hospodaření sboru, o ekumenické vztahy a misijní činnost v obvodu sboru. Podporuje kazatele a pomáhá jim v jejich práci, ve vzájemné bratrské odpovědnosti dbá, aby život kazatelů, starších i celého sboru byl ve shodě se svědectvím Písem svatých a s církevním řádem.

Podrobnější výčet působností staršovstva najdete v článku 24 Řádu o správě církve.

Staršovstvo tedy není jen rozhodovací orgán, který na schůzích schvaluje či zamítá různé návrhy. Přísluší mu o sbor pečovat. Ve zdravém sboru se mohou opřít o pomoc dobrovolníků z řad členů sboru, případně najímat pracovníky či dodavatele ze sboru i mimo něj. V mnoha sborech odvede většinu této práce farář (často jediný placený pracovník ve sboru), popřípadě kurátor. S postupným finančním osamostatňováním církve budou mzdové náklady na kazatele čím dál výraznější položkou sborových rozpočtů. Čas faráře bude tedy čím dál cennější a některé sbory si kazatele na plný úvazek nebudou moci dovolit. 

Úkoly nového staršovstva

V našem sboru to zatím nevypadá kriticky, ale i my budeme muset více šetřit na dalších mzdových nákladech. V celé církvi i v našem sboru nás čeká rozhodování o větším zapojení dobrovolníků do péče o sbor a rozložení sborové práce mezi jeho členy. Toto rozhodování bude jedním z hlavních témat v příštím funkčním období staršovstva.

Další otázkou, diskutovanou v některých sborech i v ústředí církve, je rozšiřování naší spirituality způsobem přiměřeným potřebám dnešních lidí. Náš nový evangelický zpěvník zachoval spoustu tradičních písní, ale rozrostl se o nové písně či nové formy zpěvu. Stejně tak by měla i staršovstva jednotlivých sborů hledat nové způsoby a formy, jak šířit a žít evangelium i mezi lidmi 21. století.

V našem sboru, který se v porevoluční době rozhodl pro odvážné otevření svému okolí a rozsáhlou službu mimo sbor, také půjde o nalezení správné rovnováhy mezi misijní prací navenek a budování silného společenství, bez něhož tato práce není myslitelná. S tím souvisí další prohlubování mezinárodní spolupráce a rozhodnutí, jak dlouhodobě naložit se svěřenou hřivnou – s penězi získanými z prodeje pozemku v Klapkově.

Co vše obnáší být presbyterem?

Každý presbyter musí počítat přinejmenším s těmito činnostmi:

  • Účast na schůzích staršovstva (1x měsíčně cca 3 hodiny, pokusíme se zkrátit na 1–2 hodiny).
  • Služba při bohoslužbách (cca 1x měsíčně – buďto čtení a VP, nebo vítání a příprava občerstvení).
  • Občasná e-mailová reakce na věci, které se musí probrat mimo schůzi.

To není tak náročné, a i za takovou službu jsme vděční.

Aktivnější presbyteři si pak mezi sebe rozdělí například tyto práce: 

  • Organizace různých setkání a akcí
  • Pomoc potřebným ve sboru i mimo něj
  • Reprezentace sboru na seniorátních a celocírkevních setkáních (např. na konventu)
  • Řízení hospodaření sboru, návrh a sledování rozpočtu
  • Výběr dodavatelů na různé opravy a vylepšení ve sborovém domě
  • Informování o aktuálním dění sboru (ohlášky, web, Facebook, Terasa, zpráva staršovstva)
  • Psaní zápisů ze schůzí staršovstva
  • Evidence členů sboru a členů s hlasovacím právem
  • Péče o rozvoj sboru (duchovní i komunitní)
  • Koncepční návrhy novinek a změn ve sborové činnosti

Dobrou zprávou je, že na to nejsou naši presbyteři sami, pomáhá jim nemálo dobrovolníků (a také několik placených zaměstnanců). Například pastorační skupina je u nás složena převážně z ne-presbyterů a funguje nezávisle na staršovstvu. Podobné je to s organizací některých akcí či s péčí o děti (dětské biblické hodiny, nedělní škola, Benjamin). Lze říci, že náš sbor i jeho starší jsou celkem aktivní a dá se očekávat, že tomu tak bude i v příštím funkčním období staršovstva. Současné staršovstvo se učilo žít s menším počtem zaměstnanců (jeden farář místo dvou, několik správců na dohodu namísto správcové/pastorační pracovnice na plný úvazek). 

Pár praktických informací na závěr

  • Na presbytera či presbyterku může kandidovat libovolný člen sboru od věku 21 let výše.
  • Členy staršovstva nesmějí být zároveň manžel a manželka, rodiče a děti ani sourozenci.
  • Naše staršovstvo má 14 členů (12 volených + farář a farářka) a z každých voleb musí vzejít ještě několik (ideálně 5) náhradníků. Ti se stávají presbytery v okamžiku, kdy nějaký stávající presbyter odstoupí. Podobně jako v jiných sborech je i u nás zvykem, že náhradníci pracují stejně jako řádní presbyteři (účastní se schůzí, berou si služby při bohoslužbách, ujímají se úkolů, které staršovstvo musí vykonat). Pouze nemají hlasovací právo ve staršovstvu.
  • Presbyteři, kteří budou znovu kandidovat, jsou všichni zhruba v generaci čtyřicátníků. Ve staršovstvu by ale měly být zastoupeny všechny věkové skupiny. Prosíme proto zejména vás, kteří jste mladší či naopak starší, abyste v sobě našli odvahu či sílu a rozhodli se kandidovat.
    Není překážkou, pokud jste již kdysi presbytery či presbyterkami byli.
  • Zasedání staršovstva jsou neveřejná. Chcete-li si se však schůze zúčastnit jako host „na zkoušku“, budete s radostí přizváni (pokud staršovstvo zrovna nebude jednat o nějaké citlivé záležitosti).
  • O činnosti staršovstva si můžete udělat obrázek i ze zápisů ze schůzí, které v našem sboru zveřejňujeme na nástěnce a zájemcům zasíláme e-mailem.

Pokud byste sami chtěli kandidovat, sdělte to, prosím, komukoliv z aktuálních presbyterů – nejlépe farářovi či kurátorce.

Máte-li návrh, kdo by mohl být dobrým presbyterem či presbyterkou, napište jeho jméno na papír a ten vhoďte do anketní krabice v kostele.

Osobní dovětek

Jsem jedním z presbyterů, kteří budou kandidovat i do příštího období. Zároveň hodlám kandidovat i na kurátora sboru. Pokud se jím stanu, pokusím se spolu s novým staršovstvem ještě více zredukovat byrokratickou činnost (zejména dlouhé schůzování), která mnohé členy sboru od vstupu do staršovstva odrazuje. Co však zredukovat nedokážu (a ani nechci) je naše odpovědnost za chod sboru a jí odpovídající aktivní zájem o sborový život. Věřím, že mnozí z vás si při své první kandidatuře (stejně jako já před 6 lety) nedokážete svou činnost ve staršovstvu úplně představit. Ale najděte v sobě odvahu a odhodlání to zkusit a obětovat sboru trochu svého času a energie. Věřím, že v této práci (stejně jako já po 6 letech) uvidíte smysl.

Jan Šotola