Kázání
Marek 5, 21–43
(21) Když se Ježíš přeplavil v lodi opět na druhou stranu a byl ještě na břehu moře, shromáždil se k němu velký zástup.
(22) Tu přišel jeden představený synagógy, jménem Jairos, a sotva Ježíše spatřil, padl mu k nohám
(23) a úpěnlivě ho prosil: „Má dcerka umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila!“
(24) Ježíš odešel s ním. Velký zástup šel za ním a tlačil se na něj.
(25) Byla tam jedna žena, která měla dvanáct let krvácení.
(26) Podstoupila mnohé léčení u mnoha lékařů a vynaložila všecko, co měla, ale nic jí nepomohlo, naopak, šlo to s ní stále k horšímu.
(27) Když se doslechla o Ježíšovi, přišla zezadu v zástupu a dotkla se jeho šatu.
(28) Říkala si totiž: „Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!“
(29) A rázem jí přestalo krvácení a ucítila v těle, že je vyléčena ze svého trápení.
(30) Ježíš hned poznal, že z něho vyšla síla, otočil se v zástupu a řekl: „Kdo se to dotkl mého šatu?“
(31) Jeho učedníci mu řekli: „Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a ptáš se: ‚Kdo se mne to dotkl?‘“
(32) On se však rozhlížel, aby našel tu, která to učinila.
(33) Ta žena věděla, co se s ní stalo, a tak s bázní a chvěním přišla, padla mu k nohám a pověděla mu celou pravdu.
(34) A on jí řekl: „Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!“
(35) Když ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagógy a řekli: „Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Mistra?“
(36) Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl představenému synagógy: „Neboj se, jen věř!“
(37) A nedovolil nikomu, aby šel s ním, kromě Petra, Jakuba a jeho bratra Jana.
(38) Když přišli do domu představeného synagógy, spatřil velký rozruch, pláč a kvílení.
(39) Vešel dovnitř a řekl jim: „Proč ten rozruch a pláč? Dítě neumřelo, ale spí.“
(40) Oni se mu posmívali. Ale on všecky vyhnal, vzal s sebou otce dítěte, matku a ty, kdo byli s ním, a vstoupil tam, kde dítě leželo.
(41) Vzal ji za ruku a řekl: „Talitha kum,“ což znamená: ‚Děvče, pravím ti, vstaň!‘
(42) Tu děvče hned vstalo a chodilo; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich úžas a zděšení.
(43) Ježíš jim přísně nařídil, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl, aby jí dali něco k jídlu.
Dnešní bohoslužbu připravovala spolu s farářem naše mládež. Podíleli se i na vlastním kázání. Proto není text kázání tentokrát k dispozici na webu. Děkujeme za pochopení.