Bohoslužba 7. 8. 2022

Kázání

Genesis 18, 20–32
(20) Hospodin dále pravil: „Křik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich hřích je tak těžký,
(21) že už musím sestoupit a podívat se. Jestliže si počínají tak, jak je patrno z křiku, který ke mně přichází, je po nich veta; zjistím si, jak tomu je.“
(22) Zatímco se muži odtud ubírali k Sodomě, Abraham zůstal stát před Hospodinem.
(23) I přistoupil Abraham a řekl: „Vyhladíš snad se svévolníkem i spravedlivého?
(24) Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých; vyhladíš snad i je a nepromineš tomu místu, přestože je v něm padesát spravedlivých?
(25) Přece bys neudělal něco takového a neusmrtil spolu se svévolníkem spravedlivého; pak by na tom byl spravedlivý stejně jako svévolník. To bys přece neudělal. Což Soudce vší země nejedná podle práva?“
(26) Hospodin odvětil: „Najdu-li v Sodomě, v tom městě, padesát spravedlivých, prominu kvůli nim celému místu.“
(27) Abraham pokračoval: „Dovoluji si k Panovníkovi mluvit, ač jsem prach a popel:
(28) Možná, že bude do těch padesáti spravedlivých pět chybět. Zahladíš pro těch pět celé město?“ Odvětil: „Nezahladím, najdu-li jich tam čtyřicet pět.“
(29) On však k němu mluvil ještě dále: „Možná, že se jich tam najde čtyřicet.“ Pravil: „Neudělám to kvůli těm čtyřiceti.“
(30) I řekl: „Ať se Panovník nerozhněvá, když budu mluvit dále : Možná, že se jich tam najde třicet.“ Pravil: „Neučiním to, najdu-li jich tam třicet.“
(31) Řekl pak: „Hle, dovoluji si promluvit k Panovníkovi znovu: Možná, že se jich tam najde dvacet.“ Pravil: „Nezahladím je kvůli těm dvaceti.“
(32) Nato řekl: „Ať se Panovník nerozhněvá, promluvím-li ještě jednou: Možná, že se jich tam najde deset.“ Pravil: „Nezahladím je ani kvůli těm deseti.“

Hospodin je Bůh spravedlivý. Blahoslavení všichni, kteří očekávají na něj. Tak zní kralický překlad vstupního verše naší dnešní bohoslužby. Blaze těm, kdo ho očekávají, je verze ekumenická. Obojí, kralický i ekumenický překlad je, milé sestry a milí bratři, milý kobyliský sbore, obojí je správný překlad hebrejského zápisu Izajášova proroctví, ten kralický je o maličko úplnější a přesnější. Skrze tu přesnost se dostaneme k širšímu záběru. Všichni, kteří čekají na něj, jsou blahoslavení.

Slovo, které se dnes pokusíme rozluštit, je otázka. A nebudeme se ptát, jako v letošním předvelikonočním kázání, kde je Hospodin. Dnes je to zřejmé, je zabrán do hovoru s Abrahamem na cestě do Sodomy. Ptejme se, kolik je třeba spravedlivých, aby kvůli nim Hospodin zachránil nějaké místo. Naše město, zemi, svět?

V případě Sodomy a Gomory to napřed vypadalo, že na tom nesejde.

Křik z těch měst byl tak silný a jejich hřích tak těžký, že se Hospodin rozhodl to prozkoumat zblízka. Takové boží navštívení může být veliká radost, ale taky nemilé překvapení. Jestli si budou počínat, jak je z křiku patrno, je po nich veta po všech, vinej nevinnej. Ano, to bývala Hospodinova metoda, jak zjednat právo: vyhubit jako klaté místo, kde se objeví ohavnost. Mluvili jsme o tom ve zmíněném předvelikonočním kázání, když jsme pátrali, kde je náš šéf a kde se bere zlo. A řekl jsem, že Hospodin, Bůh pak tuhle metodu zavrhl, že raději učinil své slovo tělem a ve svém Synu sestoupil mezi lidi, aby tak s každým mohl mluvit tváří v tvář. Že do té chvíle mohl tváří v tvář s Bohem mluvit jen Adam a Mojžíš. Nebylo to ode mě docela přesné, s Hospodinem, jak jsme dnes četli, rozmlouval docela fyzicky ještě i Abraham. Vždyť to smlouvání o množství spravedlivých a záchraně místa začíná docela fyzickým setkáním a hostinou se třemi muži, kterým se Abraham klaní a mluví k nim jako k jednomu: „Panovníku, jestliže jsem u tebe nalezl milost, nepomíjej svého služebníka“. Dva z nich pak došli do Sodomy, kde z ohnivého pekla zachránili cizince Lota, jediného spravedlivého v tom městě. A jeho ženu a dcery. Ten příběh, myslím, je docela známý, jeho pokračování už je tématem pro jiný výklad.

Teď ale zpět k Abrahamovi. Po onom setkání a po hostině tu trojici, v níž se mu zjevil sám Hospodin, doprovází na cestě k Sodomě. Nakonec ale pokračují jen dva. Hospodin se s Abrahamem ještě zastaví na kus řeči a zjevuje mu svůj úmysl podívat se na město blíž a zničit, jestli jsou skutečně takoví, jak by se podle nemravného křiku zdálo. Před tím si ještě sám pro sebe připomene, že Abraham má být požehnáním pro všechny čeledi země.

Bůh ví, jestli si to uvědomuje také Abraham sám, ale zrovna tady se prvně ujímá toho úkolu. Při tom jako by se s Hospodinem hádal, ale je to spíš pokorná a slitovná modlitba. Přece bys kvůli nějakým darebákům neusmrtil někoho věrného. A co když tam je padesát takových věrných? Přece bys nezabil padesát spravedlivých! Copak by tohle bylo nějaké právo, neřku-li spravedlnost? A dál, jak jsme to četli. Kdyby pět do padesáti chybělo? A kdyby jich bylo 40, 30, 20? Nakonec Abraham usmlouval záchranu Sodomy na deset spravedlivých, kteří, aniž by to tušili, měli to místo podržet. To město mohlo mít pár tisíc obyvatel[i], to je docela slušný nepoměr zachráněných hříšníků k počtu spravedlivých. Ale nenašel se ani jeden. Jediný Lot s manželkou a dcerami, ale to byli v očích Sodomských jen jacísi přivandrovalci. Kdoví, možná by Hospodin zachránil město i pro jednoho rodilého sodomského, ale dokonce Lotovi zeťové měli varování za nejapný žert.

To už je všechno dávno, zpívával, zas ne tak dávno[1], Josef Šimek z Greenhorns a mně se chce tu písničku trochu parafrázovat: jako bych z dávných časů, když Lota dali spát, zase slyšel Abrama se ptát:

Kolik spravedlivých dnes žije mezi Vámi, že to Vaše místo, Váš svět, Hospodin stále nechává na pokoji?

Kolik spravedlivých žije třeba v městech země, jejíž vůdci i obyvatelé páchají zvěrstva na jiných lidech z jiné země, a ničí jejich města jako by sami byli bohové? Možná se jich v každém takovém domněle bohorovném místě deset najde. Jenže o nich neví nikdo, ani tajná policie.

Podle jedné židovské legendy je v celém světě takových spravedlivých přesně 36. Ta legenda je založená na talmudickém výkladu[ii] právě dnešního našeho introitu, na vstupním verši. Blahoslavení všichni, kteří očekávají na něj. „Ašrei kol choche lo“[2]. Právě tohle „lo“, „na něj“, zapsáno v písmenkách „L“ a „W“, Lamed Waw, má v hebrejském číslování hodnotu 36.

Blahoslavení, kteří očekávají! 36!

To jsou ti spravedliví, kteří drží svět, aby se nezhroutil. No, a 36 je dvakrát 18, a osmnáct je zase číselná hodnota hebrejského slova chaj[3], to znamená živý[iii], živoucí. Možná, že znáte hebrejský přípitek „le chaim“ „na život“. Svým způsobem je tomu podobné ukrajinské „buďmo“, tedy „ať jsme, buďme“. Můžeme se tomu třeba zasmát, jako se smáli Lotovi zeťové, že je to taková jenom jakási číselná mystika, ale v chasidském podání má ta legenda další roviny.

Předně jsou ti spravedliví, tihle cadikové tak říkajíc skrytí, nikdo neví, kdo konkrétně k těm 36 patří. A když nikdo, tak dokonce žádný z těch třiceti šesti to neví ani sám o sobě. Jedině, co se ví docela určitě je, kdo ten spravedlivý není: je to ten, kdo by si nárokoval, že je to on. Protože jakmile to někdo o sobě ale opravdu zjistí, zemře a nahradí ho další spravedlivý. Tak v každé generaci zůstává těch 36, kdo v Božích očích ospravedlňují smysl a trváním lidstva[4],  kvůli kterým Bůh zachovává svět, i když jsou ostatní, anebo příliš mnozí ostatní docela slušně zkažení.

Snad jsme tou legendou moc neulítli od evangelijního čtení. Ale tenhle případný úlet přes talmudicku legendu nakonec přistane v další otázce:  Nebyl snad člověk Ježíš právě takový spravedlivý? Cadik, který to o sobě věděl a musel proto zemřít? Nebudeme se ani pokoušet zjišťovat, kdo ho snad nahradil a všimněme si, jakou modlitbu nám doporučuje. Ano, je to modlitba Páně, ale je to o něco stručnější verze, nežli ta v Matoušově podání, kterou se církev zpravidla modlí, a kterou jsme tedy přijali i my, jako hlavní denní modlitbu. Tohle znění, které neodříkáme tak automaticky, by nám snad mohlo pomoci tu modlitbu znovu promyslet a právě skrze ni, skrze prosbu o Jeho království, o každodenní chleba, skrze přiznání hříchu a prosbu za jeho odpuštění a skrze ochotu sám odpustit, můžeme pomoci těm 36 spravedlivým podržet svět. Přestože nevíme, kdo z nás to může být. Anebo právě proto. Že bych to byl zrovna já, o tom se dá s úspěchem pochybovat, přece jen na sebe tu a tam něco vím. Ale co kdybys to byl zrovna ty? Jasně, že to nevíš, nevím to o tobě ani já, ani nikdo jiný, ale prosím, jednej, jako bys ty byl nebo byla ta jedna nebo ten jeden z nich, protože – Pán Ježíš přece něco z židovský požehnání a úkolů naložil i na nás, Góje, takže – co kdyby?

A nakonec přece jen k té otázce, kdo snad cadika Ježíše, který jako Kristus sedí po pravici Otce, kdo ho tu na zemi nahradil po jeho smrti, když pak po vzkříšení usedl na trůn až v nebesích? Řekl jsem, nepátrejme po tom, ale stejně mi to nedá, abych neopakoval, už po kolikáté, svou kazatelskou mantru. Z jiného místa v Písmu víme, jak se ptají udivení spravedliví: Pane, kdy jsme tě navštívili, nasytili, ujali se tě? Odpověď známe: Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili. Tak odpovídá cadik Ježíš. Pozemský nástupce je zcela zřejmě někde mezi našimi nepatrnými bratřími.

Pane, prosím, pomoz našim nedověrám, nauč nás modlit se nejen slovy, ale i srdcem a činy.

Amen.

Jan Hom


[1] Před nějakými 50-60 lety

[2] אַשְׁרֵי כָּל-חוֹכֵי לוֹ

[3] chet(8) a jod (10)

[4] Zweck und Bestehen der Menschheit in den Augen G’ttes rechtfertigen
       (https://www.juedische-allgemeine.de/glossar/36-gerechte/ )


[i]     Jericho až tisíc (https://epochaplus.cz/jericho-nejstarsi-mesto-sveta-vzniklo-pred-10-000-lety/)
Sodoma až 4x větší? (https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/zkaza-sodomy-a-gomory-zrejme-neni-vymysl-vedci-odhalili-stopy-po-uderu-z-kosmu-40373165 )

[ii]    LAMEDWAWNIKS Auf die Frage, warum es gerade 36 Gerechte sind, antwortet der Babylonische Talmud im Traktat Sanhedrin mit dem Hinweis auf ein Wort des Propheten Jesaja: »Darum harrt der Ewige darauf, dass Er euch gnädig sei, und Er macht sich auf, dass Er sich euer erbarme. Denn der Ewige ist ein G’tt des Rechts. Wohl allen, die auf Ihn harren!« (30,18). Die Wörter »auf Ihn« im letzten Satz des Verses heißen auf Hebräisch »lo« und werden aus den Buchstaben Lamed und Waw gebildet. Hebräische Buchstaben sind zugleich Zahlenwerte. Lamed hat den Zahlenwert 30, Waw steht für die Zahl 6. (https://www.juedische-allgemeine.de/glossar/36-gerechte/ )

[iii]   Tak to máme 2x život.
V jedné verzi mohlo by jít o jakousi zálohu, jako je třeba rezerva v autě.
V druhé verzi mohlo by se snad uvažovat o životě časném a životě věčném