Kázání
1. Tesalonickým 5, 18
(18) Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás.
Apoštol Pavel ve svém dopise říká Tesalonickým, aby se radovali a modlili, a pak je nabádá, aby děkovali. Před slovo děkujte je připojeno slovo en panti. Jeho doslovný význam je ve všem. Někdy se překládá jako ve všech časech, jindy jako za všech okolností. Děkujte ve všem! Znamenalo by to děkovat v každé situaci. Říká, že je to Boží vůle pro věřící v Ježíše, to znamená, že Bůh chce, abychom to dělali.
Vděčnost je emoce, kterou prožíváme. V některých situacích cítíme vděčnost. Například při obdržení hezkého dárku může obdarovaný cítit vděčnost za obdržený dárek nebo za člověka, který jej obdaroval. Vděčnost tak zahrnuje uvědomění si dobrých věcí. Vděčnými se stáváme, když víme, že nám bylo dáno něco dobrého. Na druhou stranu je obtížné rozvíjet pocity vděčnosti, když si neuvědomujeme, že to, co jsme dostali, je dobré.
Pavel nás však nabádá, abychom děkovali v každé situaci. Znamená to, že máme být vděční za všechno, co se nám přihodí? Znamená to například, že když ztratím práci, neuspěji u zkoušky, onemocní mi dítě, zemře mi blízký člověk nebo mi někdo ublíží, mám být vděčný i za věci, které mi zlomí srdce? Bez ohledu na to, jak zralý křesťan jsi, bude pro tebe těžké děkovat Bohu za něco, co se vám právě teď nezdá dobré. Samozřejmě může přijít den, kdy něco, čemu nyní nerozumím a co v mých očích vypadá jen špatně, později znovu pochopím a uvědomím si v novém rámci a poděkuji Bohu za jeho dobrou vůli. Ale být vděčný za věc samotnou právě teď je nejen obtížné, ale v některých případech téměř nemožné. Nabádá nás nyní Pavel, abychom něco takového dělali?
Ve všem děkujte. Naše přítomnost není naplněna jen jednou věcí. Když se mi stane něco, co v mých očích nevypadá dobře, a situace se nezlepšuje, je přirozené, že mi ta věc připadá velká, ale moje přítomnost není naplněna jen tou jedinou věcí. I když se zdá, že ta jedna věc nebo jeden problém, který mi právě teď dává zabrat, naplňuje celý můj život nepolevující temnotou, ve skutečnosti je vysoce pravděpodobné, že existují i jiné dobré věci, které mohou přinést do mého srdce mnoho vděčnosti. Jinými slovy, i když může být těžké být vděčný za něco, co mi právě teď nepřipadá dobré, je možné objevit a poděkovat za jiné dobré věci, které byly v mém současném životě dány spolu s tím.
V Bibli najdeme příklady lidí, kteří Bohu děkovali právě v tomto smyslu. Když se Daniel dozvěděl, že král zpečetil nařízení, že každý, kdo se bude modlit k jinému bohu než ke králi, bude uvržen do jámy lvové, poklekl a modlil se třikrát denně, tak jak to dělal předtím, a děkoval svému Bohu. Za co děkoval Bohu v této zoufalé krizi, která vstoupila do jeho života? Nebyla to vděčnost za krizi samotnou, která byla způsobena pomluvami vysoce postavených úředníků, ale – jak naznačuje výraz jeho Bůh – byla to vděčnost při pomyšlení na dobrého Boha, na Boha, který byl s ním předtím a je také nyní. Prorok Abakuk v temné situaci, kdy je předpovídána zkáza jeho země, vyznává následující: I kdyby fíkovník nevypučel, réva nedala výnos, selhala plodnost olivy, pole nevydala pokrm, z ohrady zmizel brav, ve chlévech dobytek nebyl, já budu jásotem oslavovat Hospodina, jásat k chvále Boha, který je má spása.
Vděčnost tak není jen záležitost emoce, která vychází z rozpoznání dobrých věcí, ale je to také teologická ctnost, která vychází z víry, naděje a lásky k Bohu. Člověk, který je ve správném vztahu s Bohem, dokáže rozpoznat a děkovat za dobré věci, které od Boha přicházejí, v jakékoli situaci. Vzdejte díky Hospodinu, neboť je dobrý, jeho láska trvá navěky. Tato slova, která se opakovaně objevují v žalmech, poskytují Božímu lidu základ pro to, aby Bohu děkoval v každé situaci. Je to Boží věčná dobrota a láska. Jedině Bůh je dobrý a uskutečňuje dobro. Boží lid proto může od Boha vždy očekávat to nejlepší. Jak bych nevěřil, že budu hledět na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých! Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý. Dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití.
V dnešním textu však Pavel mluví o rozhodujícím důvodu, proč můžeme Bohu děkovat v jakékoli situaci, a o nejdůležitějším důvodu, proč si Bůh přeje, abychom tak činili. Je to Ježíš Kristus. Za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás. V Bibli je mnoho míst, která odhalují Boží vůli, ale není mnoho míst, která by jasně říkala, že je to Boží vůle. V dnešním textu však Pavel jasně říká, že vděčnost je Boží vůle. A jako základ uvádí Ježíše Krista. V Ježíši Kristu Bůh chce, abychom byli vděční bez ohledu na to, v jaké situaci se nacházíme. A v Kristu Ježíši můžeme my věřící děkovat v každé situaci. V textu Pavel mluví o dvou v: ve všem a v Kristu Ježíši. Vždy se v životě nacházíme v určité situaci. Ale ať už je naše situace jakákoli, jako křesťané můžeme Bohu děkovat, protože jsme také v Kristu Ježíši.
Ježíš Kristus je ten nejlepší dar, který nám Bůh dal. Přišel na svět, zjevil Boží srdce a vůli milovat a zachraňovat hříšníky a smrtí na kříži a vzkříšením otevřel cestu ke spáse pro nás všechny. My, kteří jsme byli dříve odděleni od Božího života, jsme nyní v Ježíši Kristu obdrželi nový život a stali jsme se Božími dětmi. My, kteří jsme dříve bloudili a sešli z cesty kvůli hříchu, jsme nyní v Kristu Ježíši poznali Boží dobrou vůli a můžeme se účastnit na Božím díle v naději na slávu. Dar Ježíše Krista, který nám byl dán, je tím nejlepším darem, který se nedá srovnat s ničím jiným na světě. A proto Bůh, který nám ho dal, chce, abychom se my, kteří jsme ho přijali, z něj radovali a byli za něj vděční. Přemýšlejme o tom. Člověk dá někomu něco cenného a dobrého, co opravdu potřebuje, jako dar. Co chce dárce od obdarovaného? Má mu obdarovaný vrátil cenu daru, který dostal? Ne, jde o to, aby z daru měl obdarovaný užitek. A jestli chce ještě něco dalšího, pak to, aby příjemce poznal hodnotu daru, aby poznal dárcovo srdce a odpověděl mu vděčností.
Vděčnost je projevem důvěry v Boha. Děkovat Bohu v jakékoli situaci znamená důvěřovat, že Bůh je s námi a bude působit za všech okolností, aby naplnil svou dobrou vůli. Právě teď nevíme, jaký význam a výsledek budou mít všechny věci, kterými procházíme, a okolnosti, které nám byly dány. Josef, kterého jeho bratři nenáviděli a prodali jako otroka do Egypta, se později stal správcem Egypta, znovu se setkal se svými bratry a usmířil se s nimi, přičemž řekl následující: Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme, zachoval naživu četný lid. V Josefově životě bylo mnoho těžkostí, ale kupodivu navzdory všem okolnostem nezapomněl na Boha. Možná to bylo proto, že nezapomínal děkovat Bohu za jeho milost, kterou mu spolu s těžkostmi udělil. Ale Hospodin byl s ním, rozprostřel nad ním své milosrdenství, píše se o něm. I když možná nejsem schopen plně pochopit význam dané situace, když se vydám Kristovou cestou v díkůvzdání za přijatou milost a v důvěře v Boha, mohu jednou zažít, jak se nynější okolnosti stanou později důvodem k děkování Bohu v Ježíši Kristu.
Vděčnost je také objevování. Jde o nalezení něčeho dobrého. Můžeme být vděční, když rozpoznáme dobro ve věcech, které nám byly dány. Umět děkovat v každé situaci tedy znamená, že v každé situaci můžeme najít něco dobrého. Jestliže nynější situace může být důvodem k pozdějšímu poděkování Bohu, pak podle stejného principu může být situace, která mi byla dána dříve, také důvodem k poděkování Bohu nyní. Náš dnešek není jen dnem plným nepochopitelných špatných věcí, ale může být dnem, v němž vedle toho existují věci, které byly dříve nepochopitelné, ale nyní je můžeme pochopit, a věci, které jsme dříve považovali za špatné, ale nyní v nich můžeme rozpoznat i to dobré. Proto náš křesťanský život, který začíná i končí u Krista, může být trvalou vděčností v každém okamžiku každého dne. Protože Bůh působí mezi námi a v nás. V listu Římanům apoštol Pavel mluví o tom, co Bůh koná v těch, kdo ho milují a snaží se žít podle jeho vůle: Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.
Milé sestry a bratři! Dnes se koná bohoslužba díkůvzdání. Všechno, co nám bylo dáno, pochází od Boha. To, co dáváme Bohu, je zároveň dáváním toho, co jsme od Boha nejprve dostali. Naší nejlepší odpovědí na to, co nám Bůh dal, je poznat hodnotu daru, který nám Bůh dal, poznat Boží srdce, které nám ho dalo, a odpovědět vděčností. V žalmech se říká, že kdo obětuje děkovné oběti, vzdává Bohu čest. Bohu, který nám dal ten nejlepší dar Ježíše Krista, Bohu, který je s námi v našem životě a ve všem působí dobro, a Bohu, který dokončí dobré dílo, jež v nás začal, až do dne Ježíše Krista, obětujme děkovnou bohoslužbu! Drazí svatí, za všech okolností děkujte, neboť to je vůle Boží v Kristu Ježíši pro vás.
Amen.
Kwanghyun Ryu