Kázání
Lukáš 10, 25–37
(25) Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: „Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?“
(26) Ježíš mu odpověděl: „Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“
(27) On mu řekl: „‚Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí‘ a ‚miluj svého bližního jako sám sebe.‘“
(28) Ježíš mu řekl: „Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.“
(29) Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: „A kdo je můj bližní?“
(30) Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.
(31) Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu.
(32) A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho.
(33) Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem;
(34) přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral.
(35) Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ‚Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.‘
(36) Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“
(37) Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“
Dnešní bohoslužbu připravovala spolu s farářem naše mládež. Podíleli se i na vlastním kázání. Proto není text kázání tentokrát k dispozici na webu. Děkujeme za pochopení.